Atomizace společnosti a rozložení tradiční rodiny byly dokončeny. Bylo překonáno vše, co mělo být překonáno. Chaos je již skutečností. Zatím si jen nalháváme, že „konec světa“ nenastal. Stará předpověď měla pravdu. Jen jsme měli jinou představu o tom okamžiku. Zanikl svět, tak jak jsme jej znali a žijeme ve světě novém. Dnes co bylo kdysi ctnost, je už dávno hanebnost. Je již zakázáno být člověkem. Je zakázáno bát se, mít obavy.
Je přikázáno být otrokem a přijímat vše, co nám vrchnost přikáže. Vrátili jsme se v čase? Do jiné společnosti na začátek, kde naše civilizace, tak jak ji chápeme, začala, když Římská říše padla? Máme opět naději? Cestu známe, ale bude trnitá. Nepoučili jsme se z historie, tak ji musíme opět prožít. Bohužel. Nebo Bohu dík?
Vždy, když jsem dotazován, zda jsem optimistou, či jestli jsem pesimistou, tak odpovídám anekdotou: „Pesimista vždy tvrdí, že hůř být už nemůže. Na to mu optimista odpoví, ale může, může.“ Proto se spíše vnímám jako realista, který je se si vědom všech nebezpečí, ale s tím pocitem, že čím hlouběji upadneme, tím výše pak musíme vystoupat, jelikož ve světě je souboj mezi dobrem a zlem, stále nerozhodně. Je to souboj, který nekončí. Je to život. Vyvíjí se, tak jako náš civilizační okruh.
Vítali jsme, že se navracíme do tzv. Západního civilizačního okruhu, ale ten jsme neznali. Bylo zde jen vyprávění a historické vzpomínky z dob jeho počátků, které si pamatovalo jen pár lidí. Bylo jen velmi málo pamětníků.
Vstupovali jsme do neznámé řeky, o které nám bylo tvrzeno, že je to ta původní. Ale řeka není nikdy stejná, jelikož voda v ní teče. My jen nepoznali, že to již není průsvitná a jiskrná voda, ale spíše jsme vstoupili do ústí řeky. Do kalné vody.
Západní civilizační okruh, je někde v samotných počátcích konce Římské říše. Zase máme skupinu privilegovaných, pak sobě rovných a otroků. Majitelé klíčů, tedy vlastníci všeho světového bohatství se dají na rukou napočítat, tedy je označujme patricii. Pak další skupinou jsou naší dozorci, kteří v rámci Nové politické třídy nás pro jejich pány otročí, jsou plebejci. A zbytek společnosti jsou jen otroci.
Jaký je rozdíl mezi černošským otrokem, který na jihu Spojených států česal bavlnu a námi? On za práci dostal jídlo a bydlení. Co si může většina populace za své příjmy dopřát dnes? Jídlo a bydlení. Zbytky populace, které mají více a nejsou členy ani otrocké skupiny, nebo skupiny Nové politické třídy, či dokonce nejsou ani Majiteli klíčů, jsou určení k vyhubení.
V těchto dnech, kdy píšu tento text pro připravovaný sborník k výročí činnosti Akce D. O. S. T. a zveřejnění Manifestu, jsem dokončil knihu Likvidace bílé rasy. Ano, ti zbylí, tedy my jsme určeni k likvidaci. Ovšem to jsou jen plány těch, co si myslí, že jsem tak hluboko zatlačeni, že si s námi mohou dělat cokoliv.
Nemohou. Pružina se napnula. A cíle globalistů jsou v nedohledu. Naštěstí lidé nežijí je v jednom civilizačním okruhu. Máme zde Čínský civilizační okruh, který přešel do třetího milénia, či zde máme Ruský civilizační okruh, který má také tisíciletou tradici, kdy oba tyto civilizační okruhy si prošly dobami těžkými i dobami zlými. Náš civilizační okruh, tzv. Západu, jelikož k němu jsme násilně přikování, je nejmladším civilizačním okruhem světa. Náš svět zanikl, tak jak jsme jej znali. Napnutá pružina musí někde svou energii vydat. Kdy to bude? Kdy se spustí gejzír nových nadějných počátků? Nevíme. Ale tušíme, že to bude. A snad to bude i brzy.
Dnešní umírání našeho civilizačního okruhu má tu naději, že na něm vzejde něco nového. Ovšem co se zrodí, tak to závisí na nás. Hrozí, že by naše tradice a naše civilizace mohla přejít do zapomnění. Ovšem k tomu nikdy na Euroasijském kontinentu nedošlo, pokud v tom neměl ruku islám.
Islám je naše ohrožení, jelikož neuznává nic, co bylo před jeho vznikem a je svou podstatou oligarchický. Proto se Majitelům klíčů hodí. Vznikla by v podstatě polovojenská společnost řízená tyranií. My všichni bychom pak byli otroky.
Je velmi absurdní, když vyhlásil Usáma bin Ládin, než byl zneužit a jeho myšlenky využily Spojené státy k pokusu opanování celého světa, svatou válku Spojeným státům, když byl jako „vítěz“ nad sovětskými vojsky v Afganistanu odmítnut královskou rodinou saúdských Arabů, s nabídkou, že jeho vojska vyženou Saddáma Husseina z Kuvajtu a od hranic Saúdské Arábie.
Právě největším zklamáním pro něj bylo, že královská rodina pozvala na území Arabského poloostrova novodobé „křižáky.“ Tehdy vnímal Spojené státy jako křesťanskou mocnost.
Dnes je bin Ládin po smrti. Nestačil by se divit, že dnes Západní civilizační okruh pronásleduje křesťany a židy. Nestačil by se divit, že privilegovanou vrstvou jsou všichni vyznavači sunnitské verze islámské ideologie. Nestačil by se divit, že jeho sen plní a naplňují vládci z Bílého domu. Nestačil by se divit, že dnes jsou jeho myšlenky překonány.
Usáma bin Ládin snil o tom, že jeho extremistická verze výkladu sunnitské verze islámské ideologie, by měla opanovat celý Arabský poloostrov. Představa o globálním nastolení islámu a islamizace celého světe, která je řízena z Bílého domu, podporovaná pentagonem a násilím nucena v Evropě; o tom snad ani v největších a nejbizarnější snech nesnil. A vůbec ne o rychlosti tohoto průběhu.
Nacházíme se na rozcestí. Pokud stlačená pružina zůstane i nadále stlačenou a nevydá svou energii na naši záchranu, tak tato energie může být využita našimi katy k naší totální likvidaci.
Nesmíme zapomínat, že náš civilizační okruh vznikl našim příchodem z Východu a padnutím Římské říše. V dnešních dnech se novodobé impérium, Bruselská říše nachází na začátku svého konce. Eroze již započala, proto se inspirujme u našich kořenů, že základ společnosti a základ vůbec civilizačních okruhů, či civilizaci jako takové je kooperace, vzájemná podpora.
Musíme se vzdát konfrontace, musíme se vzdát válek za dosažení našich cílů násilím, které slouží jen k obraně, ne ke kořistnictví. Musíme pochopit, že dnešní Západní civilizační okruh v čele se Spojenými státy spíš už připomíná anticivilizaci, tak jako anticivlizační okruh Arabského světa.
Je neuvěřitelnou jistotou, že Antikrist v podobě papeže je na zemi. Není možné Františka Papeže snad ani jinak nazvat, když vzývá křesťany, aby se podvolili muslimům, kteří však ve své ideologii islámu mají za cíl povraždit všechny „nevěřící“, či je na jejich ideologii obrátit. „A až uplynou posvátné měsíce, pak zabíjejte kafíry (nemuslimy), kdekoli je najdete“; korán (9,5). Nebo: „Zabíjejte je všude, kde je dostihnete, a vyžeňte je z míst, odkud oni vás vyhnali, vždyť svádění od víry je horší než zabití. Avšak nebojujte s nimi poblíž Mešity posvátné, dokud oni s vámi zde nezačnou bojovat. Jestliže však vás tam napadnou, zabte je – taková je odměna nevěřících!“ korán (2, 191).
Abych se vrátil k naději, že naše civilizace bude opět obnovena a vroste ze základů rozpadlé Bruselské říše, tak musím varovat. Evropa povstane, ale pouze jako součást tradičních civilizačních Euroasijských okruhů. Plody Transatlantické „spolupráce“ právě sklízíme. A nejsou sladké, nejsou ani trpké, nejsou vůbec jedlé, ale jsou přímo nechutné.
Multikulturalismus je obrovská lež, které popírá sebe samu. Nutí nás všechny milovat, ale zakazují nám nenávidět. Ale zase jen jak potřebují. Rusofobie, tedy strach ze všeho ruského, je podporován. Nenávist proti Rusku je pěstována. Vše špatné je považováno za ruské, to i v době, kdy žádné Rusko nebylo, ale bylo opanováno komunistickou nadvládou. Americká propaganda je v tom čitelná, než čitelnější, když používá sousloví „sovětské Rusko.“
Slované nejsou vítání v rámci kulturního obohacení. Jejich zvyky, tradice a obyčeje jsou odmítány. Je tomu z jednoho důvodu. Slované v rámci Ruského civilizační okruhu jsou křesťané. A křesťané jsou v plánech Majitelů klíčů určení k záhubě, k vyhubení.
Není možné, aby obroda Evropy a její uzdravení, či vybudování nového Evropského civilizačního okruhu proběhlo bez křesťanských tradic; nebylo to vše postaveno zpět na křesťanských kořenech; ač i křesťanská minulost má své temná místa, tak se vyvíjí. A čas ukázal, že patrně západní cesta křesťanství se vydala na slepou cestu, když vývoj dospěl k Františkovi, který se místo jako papež, chová více jako kacíř.
Křesťané by měli mít možnost ke sloučení, kdy základem a živou vodou by mělo být pravoslaví, které nese ve svém biologickém kódu počátky křesťanského civilizačního okruhu. Co z toho vzejde? Nevíme. Ale mějme naději, že to bude něco lepšího, než v čem žijeme nyní.
Započal jsem slovy o tom, že naše civilizace není v ohrožení, že prostě vůbec není. Ale zárodky neseme v sobě, najdeme ji u našich slovanských sousedů, takže máme naději, že nebudeme nakonec vyhubeni, tak jak by globalisté chtěli. Protože, když se jim nedaří založit nové Spojené státy v Evropě s Evropany, tak přišli s myšlenou, založit tyto nové Spojené státy v Evropě bez Evropanů. Prostě je vyhubit.
Naše touha po svobodě je ale silnější. Musíme si uvědomit, že nežijeme ve společnosti, kde platí pravidla spravedlnosti. Dnes žijeme ve světě, kde platí právo silnějšího, kde neplatí zákon. A to vše začalo americkým vražděním Slovanů v Jugoslávii a americkou podporou krvavého rozpadu Jihoslovanského státu.
Nedovolme proto, abychom byli pod nadvládou americkou. Vládněme si sami, protože když ne teď, tak kdy jindy. Kdy jindy by měla začít Vzpoura davů? Dnes je správný čas. A je hezké, že je to na 10. výročí Manifestu Akce D. O. S. T.
Text byl vydán listopadu 2017 v rámci Sborníku k desátému výročí Akce D. O. S. T. nakladatelstvím FRIVA s. r. o. | ISBN 978-80-906808-1-4 | www.friva.cz