Cenzura: Dělají z nás zvířata. Člověk má do vínku danou řeč. Jeho řeč jej dělá výjimečným. Lidská řeč nás vymezuje z říše zvířat. Lidská řeč se skládá ze slov. Svobodný člověk musí mít svobodu slova.
Ilustrační snímek: pixabay.com | licence: CC 0
Pokud je svoboda slova nějak omezena a některá slova a myšlenky jsou zakázána, pak svoboda slova neexistuje. Je jedno, za jakým účelem je svoboda slova omezena. Můžete ten účel nazývat sebelepším, ale jste zločinec. Ano. Kdo bere svobodu slova, je zločinec.
Podcast:
Svoboda slova a svoboda tisku jsou provázány. Jsou jedním tělem. Není svoboda tisku, není ani svoboda slova. Tisk v éře elektronické komunikace už není jen projev ve formě textu na papíře, ale i na webu, v rozhlasu či televizi. Sledování aktivit prostředků hromadného sdělování je cenzura. Už jen stání sledování, kde, kdo a co píše, je cenzura.
Kriminalizace novinářů, publicistů a blokování jejich webů je brutální cenzura spojená s potlačováním svobody slova a tisku. Takové projevy do svobodného světa nepatří. Takové jevy jsou totalitní a nemravné.
Kdokoliv se na potlačování svobody slova a na cenzuře podílí, je hodný zapovězení. Takoví, kteří tak činí, patří na okraj společnosti. Je jedno, zda to je politik, příslušník ozbrojených donucovacích orgánů, prokurátor říkající si státní zástupce, soudce, či jiný novinář nebo publicista, který se na tom v žoldu lži podílí, ale i občan (hloupý nebo navedený).
Svoboda slova je nedělitelná. Svoboda slova je, anebo není. Nic mezi tím. Neexistuje omezená svoboda slova, to je nesvoboda. A svoboda slova zaručuje navíc i svobodu projevu, ale i svobodu po projevu. Každý člověk má právo na absolutní a nedělitelnou svobodu slova.
Svobodu slova berou ubožáci, kteří jsou zahnáni do kouta. Svobodu slova berou duševně nemajetní jedinci, kteří nemají mentální kapacitu na obhájení svých postojů a myšlenek v diskusi, proto pohrdají pluralitou.
Slovní projev kriminalizují jedinci duševně vyšinutí od narození, takoví, kterých se zdravá a svobodná společnost štítí. Cenzuru prosazují vlastně jen lidské krysy, které jsou už v koutě. Dokazují tím svou slabost a zranitelnost. Proto jsou v koutě a prskají.
Svoboda slova je, anebo není. Nic mezi tím
Ubožáci jako aktivisté, angažovaní novináři, publicisté, policisté, prokurátoři, politici a soudci, kteří berou člověku svobodu slova, projevu a tisku, zavádějí cenzuru a kriminalizují projev, dělají z lidí jen zvířata. Berou nám řeč a chtějí z nás mít poslušné zvířata. Měli by být ovšem na pozoru.
Politik, který se lidu přestal bát, je ohroženým druhem. Protože lid přijde a vezme si svou moc zpět. Když přichází cenzura a potlačování svobody slova, tak hned v rychlém sledu přichází revoluce se svobodou ruku v ruce.
Může být soudce blázen?