Jeho boj proti kuřákům je fanatický, zaslepený, omezený, nebezpečný, hloupý a proti základním principům svobody jednotlivce. Co je komu do toho, co jedinec dělá se svým tělem. Tělo patří jedinci a nikoliv společnosti. Boris Šťastný ještě nepochopil, že člověk není výrobní prostředek k budování socialismu, který společnosti nepatří. Soudruzi ovšem považovali člověka jen za otroka, který budoval lepší zítřky. V tom je s Hegerem na stejné lodi. Oba jsou mentálně omezeni ve vnímání svobody jednotlivce.
Šťastný nebrojí jen proti klasickým cigaretám a kouření v restauracích. On nově velmi agresivně brojí proti elektronickým cigaretám. Což ovšem žádná cigareta není a je to obyčejný inhalátor, kdy inhalujete nikotin. Tudíž nebrojí proti elektronickým cigaretám, jak se tyto inhalátory nesprávně nazývají, ale proti inhalátorům obecně. Jeho aktivity jsou ostře v rozporu se svobodou. Proto kdo bojuje proti svobodě, by rád nastolil totalitu. Totalita je diktát určité skupiny vůči jiné skupině. Boris Šťastný aspiruje na diktátora protikuřácké lobby.
Nejde o kouření, jde o svobody. Poslanec Šťastný je fascinován všemi slovy, která souvisejí s kouřením, s cigaretami a tabákem. Bude brojit i proti felaci? Nebo jí vůbec aktivně či pasivně nepraktikuje? Jeho postupy jsou agresivní a nebezpečné. Boris Šťastný je radikální extremista, který neuznává svobodu jedince. Svým jednáním útočí na svobodu jednotlivce a na skupinu obyvatel, proto by měl být lapen nějakým odborníkem přes duševní zdraví a eliminován do klecového lůžka.