V posledních dvou dnech, tedy 31.6. a následně i 1.7.2015, jsme byli v Praze svědky hned dvou demonstrací proti imigraci. Rozeberme si tedy, co se v Praze dělo, co se nedělo a co by se do budoucna asi i dít mělo.
Blok proti islámu nakročil na politickou dráhu
První den se na Palackého náměstí představil Blok proti islámu (BPI) vedený Martinem Konvičkou a tvořený platformou komunity Islám v ČR nechceme (IVČRN) a dále sociologem panem Petrem Hamplem a poslancem Parlamentu ČR panem Černochem, jehož zbytky hnutí Úsvit strmě padají a tak je třeba se rychle do něčeho aktivně zapojit.
Zvláštní je, že se pan Černoch neohrazoval proti kvótám ve chvíli, kdy měly být projednávány, ale až ve chvíli, kdy bylo zřejmé, že národ se bouří. Náhoda či osud? Navíc na konci této demonstrace pan Konvička, coby šéf BPI oznámil, že hodlá z BPI udělat politickou stranu a že již hodlá kandidovat do krajských voleb, byť od počátku lidem tvrdil, že IVČRN nikdy politiku dělat nebude, že jde pouze o jednu jedinou věc a to je zabránit přílivu uprchlíků.
Zřejmě byl paní Janou Volfovou (Česká suverenita, dříve poslankyně za ČSSD) nebo panem Černochem (Úsvit) přesvědčen ke změně názoru. Demonstrace byla slušná, bez rasistických projevů a s jasným poselstvím občanům České republiky. Našlo se i pár „zelených šílenců“, kteří nesmějí chybět nikde a kteří se pokusili vyvolat nepokoje házením vajíček na řečníky. Zasažena byla paní Volfová, útočník byl zpacifikován policií. Ovšem podle neověřených informací má za nitky tahat loutkovodič Vít Bárta, bohužel toto není možné plně konstatovat a lze toto brát jen jako informaci z jednoho zdroje. Ovšem časem asi vše vyplyne na hladinu. V České republice se nic neutají.
Adam B. Bartoš s Tomio Okamura na námluvách; Co je spojuje?
Následný den proběhla demonstrace na Václavském náměstí, která byla svolána zřejmě Adamem B. Bartošem (Národní demokracie – ND), byť deníky uvádí Tomiem Okamurou (hnutí Svoboda a přímá demokracie – SPD). Pozvaní byli i další hosté či strany, mimo jiné pan Hannig (Strana zdravého rozumu) či Jiří Janeček (Občanská konzervativní strana – OK strana), zpěvák Aleš Brichta a další. V této rovině je nutné podotknout, že pánové Hannig i Janeček pozvání odmítli s odůvodněním, že se nebudou účastnit demonstrace s panem Bartošem, který je znám svými xenofobními i rasistickými útoky a že s jeho výroky se zásadně neztotožňují. Pan Okamura bez sebemenších problémů po boku pana Bartoše vystoupil, čímž sebe i stranu SPD jednoznačně oštítkoval coby stanu antisemickou či rasistickou. Ostatně výzva k venčení prasátek u mešit, kterou před pár měsíci zveřejnil, toto jen dokazuje. Jelikož se Tomiu Okamurovi hnutí Úsvit rozpadlo tzv. pod rukama a jistě v této věci konají případně budou konat i orgány činné v trestním řízení (viz. kauza vyvádění finančních prostředků z hnutí a jejich vyplácení Okamurovi), se musí jakkoliv zviditelňovat a to klidně i po boku neonacistických hnutí či stran. Otázkou zůstane, co na to jeho straničtí kolegové, zda se s odklonem strany k extremismu smíří či nikoliv.
Pravdou však navždy zůstane, že Okamura nepřímo vyzýval k válce s přistěhovalci, když prohlásil, že s muslimy již ve válce jsme, přičemž ostatně jako Bartoš používal rasistické a vulgární výrazy. Demonstrace se následně pochodem přesouvala k Úřadu vlády, čemuž chtěli zabránit, jak jinak, „inteligentní zelení“.
Poměrně rychle je opět zpacifikovala policie. Nemohou si zelení myslet, že mohou vše a policie zakročila přesně podle litery zákona. Problémem na druhé straně je počínání demonstrantů, kdy někteří z nich s sebou nesly atrapy šibenic a spolu s řečníky vyzývali k popravě vládních činitelů.
Ministr vnitra hodlá tento incident prošetřit v rovině možného porušení zákona, případně i trestných činů a současně byl Okamura označen jako extrémní populista, který není ochoten respektovat ani ta nejzákladnější pravidla demokratických protestů, kdy nabádá národ, aby popravil na šibenici svoji vládu. Okamura se tedy stal ze dne na den extremistou se vším všudy bez ohledu na to, zda s možným přílivem uprchlíků souhlasíme či nikoliv.
Dvě akce ve dvou dnech? Proč asi? Boj o voliče
A zase tady můžeme identifikovat nějaké vazby z minulosti. Vít Bárta přiznal, že Úsvitu bez Okamury radí a Okamura zase označil Bártu za člověka v pozadí rozpadu jeho Úsvitu. Takže kdo tahá za nitky, kdo si dělá srandu s lidí, kteří se aktivizují? Je to zase Vít Bárta. Už jednou takový fígl předvedl, když porodil Věci Veřejné. Takže dále to dává logiku.
Možná se ptáte, proč se obě akce nespojily. Inu osoby stojící na jedné či druhé akci mají k sobě jisté antipatie, to platí zejména u pánů poslanců Černocha a Okamury.
Lze tedy skutečně hovořit o boji proti hrozícímu nebezpečí, jak tuto věc oba pánové pojmenovávají a nebo jde opět jen o boj o tolik potřebné voliče?
Kdyby šlo o společný zájem, tedy o boj proti imigraci, jistě by se společná řeč našla, ovšem při boji o voliče toto možné není, jelikož oba pánové, potažmo obě strany (Úsvit i SPD) bojují o stejného voliče a tak se musí vzájemně trumfovat, nikoliv spolupracovat.
Boj o voliče tedy znamená roztříštěnost ve společném úsilí, které by zřejmě podpořila i většina nerozhodných či naštvaných občanů, a těch rozhodně není málo. Do boje následně vstoupil i Petr Hampl, který na svém facebookovém profilu vyzývá Stranu svobodných občanů (tzv. svobodní), aby do příštích voleb šli po boku Bloku proti islámu ve spolupráci s Úsvitem pana Černocha.
Tedy není v této rovině možné jakkoliv hovořit o jednotě z důvodu mocenských zájmů jednotlivých účastníků, zejména tedy pánů poslanců či stran Úsvit a SPD, jež představují.
A jak z toho ven? Šance tady je a navíc není toto řešení rozporuplné
Jedinou reálnou možností je tedy již delší dobu formující se hnutí Za silnou Českou republiku v Evropě svobodných národů pod vedením Jiřího Janečka a jeho OK strany. Tato strana pomalu ale jistě sdružuje antiimigrační a euroskeptická hnutí a sdružení, rázně se zastává udržitelnosti naší měny a již několik týdnů pořádá „petici na vypsání referenda o možném vystoupení z Evropské unie či setrvání v ní.“
Současně v těchto věcech spolupracuje s mnoha významnými zahraničními euroskeptickými stranami z celé EU a je spoluzakladatelem evropské politické strany pod jménem Hnutí za Evropu národů a svobod (hnutí za Evropu svobodných národů), ve které je mimo jiné po boku francouzské Národní fronty či rakouských svobodných (FPO).
OK strana tedy tento problém řeší nejen na domácí úrovni, ale i též úrovni zahraniční, což má poměrně znatelnější dopad zejména na bruselské pojetí problému.
Je to trochu jiné kafe, než to co se dělo včera a předevčírem v Praze. Je to na úrovni a s možným dosahem.