Včerejší přestřelka ve sněmovně mezi bývalým ministrem Johnem a bohužel součastným ministrem Kalouskem vnesla do nudného jednání o synchronizačním zákonu trochu veselosti. Je to tragické, když sněmovna musí odsouhlasit nějaký evropský příkaz, proto vzájemné výpady politiků v takové situaci jsou tancem na rakvi nebožtíka – České státnosti, suverenity a svrchovanost.
O co šlo? Tak jako při každé kočkované ve Sněmovně, o nic. Diskuse vedená politiky Věcí veřejných připomíná jen trapnou frašku a glosování Kalouska, už není tak úsměvné jako když pravidelně pil alkoholické nápoje s vyšším obsahem alkoholu nežli 20%.
Asi se Kalousek inspiroval u Kristýny Kočí, která u soudu s Bártou a Škárkou demonstrovala, že ráda močí. Proto vzkázal Johnovi, že jeho ministerské působení na vnitru bylo jen o hledání toalet, které s bídou našel. Je to s podivem, ale asi nějakou toaletu našel, jelikož se nikde nepsalo, že by byla budova Ministerstva vnitra pomočena.
Reakce Johna byla taky veselá, celý rozjuchaný, vynervovaný, začal u pultíku křičet, že Kalousek je sprosťák a že je to asi takové, jako by on o Kalouskovi řekl, že se s bídou do toalety strefí. Asi má nějaké informace od uklízeček z Ministerstva financí, když je ten vyšetřující novinář. John moc dobře ví, které zdroje informací jsou ty nejlepší.
Prostě tito dva nevyslyšeli jednu z rad premiéra Nečase, aby si někde na toaletách nepoměřovali pindíky. Nevím, jak si mám vysvětlit, že premiéra, ministry, bývalé i součastné stále nějak přitahují toalety. Buď je to nějaká vládní úchylka, nebo je to tím, že stále spřádají plány, jak co nejrychleji přivést náš stát do hajzlu. To se pak asi na těch toaletách nejlépe plánuje.