Právě jste dočetli knihu, která lehkým způsobem pojednávala o vážných věcech. Tak je to ostatně pro Petra Hampla běžné, že dokáže popsat srozumitelně jevy, nad kterými si jiní dlouho lámou své hlavy. Dočetli jste opravdu tuto knihu? Nebo patříte k těm, kteří si prvně přečtou doslov? Je to těžké přidat něco do mlýna, když předmluvu napsal člověk velmi vnímavý a sečtělý. Je těžké napsat doslov, když samotný autor má jasný pohled na věc. A proto to těžké se v jednoduché mění. Dovolím si vypůjčit slovní spojení od Davida Lynche ze seriálu Twin Peaks – „Sovy nejsou tím, čím se zdají být.“
Radek Velička
Dnešní svět je podobně „zvrácený“ a až skoro „vykloubený.“ Extremisté, kteří nás ženou jako stádo do záhuby, ty kteří se brání, nazývají extrémisty.
Takže buďme tak extrémní, jak jen umíme chránit naše rodiny, kulturu, civilizaci, společnost, tradice a vůbec naší podstatu, naši zemi, přátelé, ale i rozumné oponenty, kteří se těší na diskusi s tím, že se nemusíme shodnout; nemusíme souhlasit, ale společně oslavujeme možnost pluralitně debatovat a ctít se v našich neshodách. I o tom byla tato kniha, umět si vážit svých oponentů, protože až nám zakážou být si vzájemnými oponenty a zvítězí tzv. „jediná pravda,“ tak už bude zápas prohraný. Pak už jen budeme ležet knock-outovaní.
Pamatujte, že pokud se stále šrouby utahují, tak je ještě naděje na svobodu. Protože je utahují. A čím více u toho dělají povyku a vymýšlejí, jak ještě šrouby svobody utáhnout, aby se jejich tzv. liberální demokracie změnila v liberálně-demokratickou totalitu po vzoru, lidově-demokratické totality, tak ještě je naděje.
Zavádějí brutální cenzuru, zakazují emoce, diktují koho milovat a koho nenávidět. Předkládají jako běžný způsob života ve stádu deviantně přebírat soubory názorů, kdy nám zakazují podle zkušeností přijímat k danému přirozené postoje.
Cenzuru zavádějí zbabělci, kteří se bojí, že pravda je smete jako mocná vlna. Cenzuru a totalitu zavádějí, jelikož je již „vzpoura davů“ natlačila až do kouta. A oni už jen jako krysy v koutě vztekle prskají.
Dočetli jste knihu, která Vám možná poskytla odpovědi. Určitě poskytla, protože pokud jste si tuto knihu pořídili a přečetli, tak jste měli určitě hodně otázek. Takže pokud jste měli mnoho otázek, tak jste v této knize našli mnoho odpovědí. Sympatické je, že autor jasně a pregnantně připomíná, že na tzv. „buranech“ jsou elity přímo životně závislé, že elity by nikdy nebyly elitami, pokud by nebyli na světě „burani.“ Burani pracují a myslí.
Elity chtějí z „buranů“ otroky bez mozku a proto nabízejí pozlátko – volný sex s milionem pohlaví a bezduchou zábavu, kterou šíří všemi možnými prostředky. Trhají nás tím z kořenů. Ale správní „burani“ mají tak hluboké a silné kořeny, že musí odolat. Já věřím, že odolají.
„Burani“ nepotřebují elity. Jsou jim lhostejné. Elity byly, jsou a budou, s tím nenaděláme nic. I v beztřídních společnostech vznikají elity, ale jsou svým „buranům“ tak nějak blíže. Čím více jsou si elity a “burani“ vzdálení, tak tím více jsou právě dané elity ohroženy na své existenci. Elity prostě přicházejí a odcházejí.
Vzdálením se svým „buranům“ elity započaly svou cestu v zapomnění a vymizení z našich životů. Při pohledu na dnešní svět je evidentní, že elity již jsou bezmocné.
Uchylují se k taktikám, které vždy vedly k společenským změnám ovšem opačným. Dětem jsou vymývány mozky, že je právě dobré, abychom byli jako bílá rasa zlikvidována, že dívky se mají podvolit hordám nájezdníků, že chlapci mají být raději homosexuály, aby přežili. Dětem vymývají mozku, že kdy jindy než dnes, že pokud neprovedou „kulturní revoluci“ a „velký skok v před“, tak nemají budoucnost. Dětem vymývají mozky, že se mají postavit svým rodičům, protože rodiče jsou „burani“, ale oni mohou být, ač nic neumí a nemají zkušenosti, že oni mohou mít naději pozlátka, že mohou být někdy elitami, když dnešní elitám pomohou.
Historie ukázala, že taková cesta nikam nevede. Tato cesta je slepá. Maximálně může skončit v horoucích peklech, kdyby „burani“ vzali svůj boj o záchranu „bílé rasy“ a „bílého heterosexuálního muže.“
Dočetli jste knihu, která Vám ilustrovala, že nejste špatní, ač Vás elity vidí jako „burany“. Dočetli jste knihu, která Vás ujistila, že jste na straně barikády těch, kteří jsou stále s nadějí na záchranu. Ti s vymytými mozky na druhé straně jako zombie do záhubu zamíří i se svými elitami. A my si pohlídejme, ať nové elity nejsou vzdálené nám „buranům“.
Najděme si mezi námi takové „burany“, kteří ač nás povedou k záchraně odkazu našich otců, se nebudou nikdy za svůj „buranský“ původ stydět.
Najděme si elity, které budou z nás „buranů“. Konzervativní společnost má svá pravidla, že konzervativní elita je „buranská“, ale s pozlátkem. Nu, tak to chodí. Ovšem zdravé elity vědí, že bez „buranů“ by nebyly zdravými elitami, ale elitami mizejícími. Zdravé elity vědí, že „burani“ je nepotřebují, tak je hýčkají. Hýčkají je svobodou.
Dnešní elity se opět snaží z „buranů“ udělat nového člověka. Kam tyto snahy o „výrobu“ nového člověka vedou, tak to nám ukázalo v minulosti nacistické Německo a bolševický Sovětský svaz.
Buďme na pozoru! Dnešní elity „vyrábějící“ nového člověka jsou křížení „mutanti“ nacistů z Německa a bolševiků ze Sovětského svazu; jsou nebezpečnější, ale my „burani“ jsme zase o tolik let chytřejší, že máme naději.
Naděje je v nás. Naděje je naše. My máme za sebou historii a dědictví našich otců. My máme silnou společnost, kterou musíme ubránit. A když musíme, tak ji ubráníme. A je jedno, že nás mají za „burany.“
Radek Velička, Hrdý bílý heterosexuální buran