Psáno pro eProtal.cz | O ulici Přednádraží v Ostravě byly popsány již tuny papíru. Jenže pohled na tuto lokalitu byl převážně ze strany obyvatel, kteří tam žijí dnes. Jak se tam dostali? Kdy? Jak si to tam přizpůsobili k obrazu svému? Tak na toto se podíváme dnes v dalším díle volného pokračování seriálu nazvaném: Uvnitř romské komunity.
Domy na Přednádraží byly postaveny před válkou. Měly obrovské pokoje a vysoké stropy. Dalo by se i říci, že byly chloubou Přívozu. Po válce došlo k rozvoji železnice, která sousedila s lokalitou. Domy byly převážně obývány zaměstnanci dráhy. Měli to blízko do práce a hluk z projíždějících vlaků, jim zase tolik nevadil. Každý železničář má svým způsobem železnici rád.
Mezi domy byly udržované trávníky, pískoviště a různé prolézačky pro děti. Vše v rámci tehdejší „černé“ Ostravy, tam hrálo, tak jak mělo. Ostrava se začala měnit. Po sametové taškařici, se začala omezovat těžba a zavírat doly. Ostrava přestala být havířským městem. Pak přišly povodně v roce 1997 a cikány to vyplavilo. Neměli kam jít. Pár rodin získalo byty právě na ulici Přednádraží. A idylka bydlení skončila.
Kdo ví, jak jsou cikánské rodiny početné, tak ví, o čem mluvím. Ona na jednu ulici stačí jen jedna a pohroma je na světě. Jedna rodina nese sebou cca 50 jedinců, kteří se různě tu a tam vyskytují. Někdy i více. Na Přednádraží se jich po povodních nastěhovalo hned několik. Původní obyvatelé byli tímto indiánským nájezdem zděšeni a začali velmi rychle své byty opouštět. Báli se pouštět děti ven. Báli se o svůj majetek.
Prvně vzal za své pořádek na chodnících, trávních a mezi domy. Odpadky se staly koloritem místa, jelikož je cikáni házeli rovnou z oken. Pak vzaly za své dětské prolézačky a houpačky, protože byly z kovu. Někomu se dokonce hodil i písek z pískoviště, taky zmizel. A tak to pokračovalo den za dnem. Pomalu se nově příchozí menšina začínala stávat většinou. Hlavně díky úprku původních obyvatel, ale později i houfným rozšiřováním obyvatel jednotlivých bytů s novými „nájemníky“.
Nový fenomén, který vymysleli ti zručnější, pomohl k rozpoznání, které byty jsou obývány právě jimi a které ne. Jaký to byl fenomén? Neplacení elektřiny. Jak neplatičům byla elektřina odstřižena, tak jejich byty se začaly rozsvěcet, až když se rozsvítilo pouliční osvětlení. Oni se na něj hezky a zadarmo napojili.
Stále se ztrácelo, co bylo z kovu nebo dřeva. Kov se hodil do sběrny a dřevo na přitápění. Jeden z posledních původních obyvatelů tam měl dvě plechové garáže. V jedné parkoval auto a v druhé měl improvizovanou dílničku. Jednou odjel na delší dobu za rodinou a jak se vrátil, tak se nestačil divit. Musel určitě stát notnou dobu jen s otevřenými ústy. Proč? Chtěl zaparkovat auto do garáže, bohužel tam žádná garáž už nebyla. Obě garáže prostě zmizely. Byly kovové, tak se do sběru hodily.
Tohle byla jedna s posledních kapek, aby přetekl pohár trpělivost a všichni houfně z Přednádraží před novými cikánskými obyvateli utekli.
A pak přišel pan Roztočil, kdy už příběh ulice Přednádraží v Ostravě znáte detailně. Jelikož Kumar, Česká televize, MF DNES a Banga Vás informovali do detailu, ovšem tak, jak se to hodilo do krámu právě jim.
Nahrávání ...