Před pětadvaceti lety zemřel písničkář a básník Karel Kryl. Tento významný představitel českého protestsongu zemřel v Mnichově náhle na srdeční příhodu ve věku nedožitých 50 let. Traduje se, že se nevyrovnal se svinstvem devadesátých let, které vystřídalo nadšení z roku 1989.
O Havlovi mluvit často jako o největším zrádci. A varoval před marasmem, ve kterém dnes žijeme. Vždy říkal, že demokracie se v demokratůru může změnit přes noc. A dnes? Zakazují opět zpěváky, pronásledují novináře, penzisty a lidé, kteří se nemodlí k velké svini Havlovi a nebo Bruselské hydře.
Karel Kryl se narodil 12. dubna 1944 v moravském Kroměříži v rodině knihtiskaře Karla Kryla, v níž měli tři děti, starší sestru Marii a mladšího bratra Jana. Maturoval v roce 1962 na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni. Pracoval v teplické porcelánce.
V roce 1967 se přestěhoval do Prahy. Jeho první vydanou písní byla Nevidomá dívka, kterou v roce 1968 nahrála skupina Bluesmen a nazpívala Hana Ulrychová. V březnu 1969 vydal první LP desku s názvem Bratříčku, zavírej vrátka. V září 1969 emigroval do NSR, pracoval v rozhlasové stanici Svobodná Evropa.
Jeho představa o novém státě však byla jiná než samotná realita, tak se vrátil do Mnichova. Tam zemřel 3. března 1994 ve věku nedožitých 50 let. V písničkové tvorbě pokračuje jeho mladší bratr Jan Kryl, který v srpnu 2008 vydal album Není bratr jako bratr.