Operace Dunaj 21. srpna 1968 ukončila komunistický demokratizační proces, který byl umožněn Novotného uvolňováním. Pražské jaro nebylo spíše tak jarem, jako spíše létem tohoto procesu, jelikož předchozí uvolňování přímo kvantifikovalo.
Demokratizace tehdejšího totalitního systému byla možným strašákem pro sovětské komunisty. Mohli a patrně i měli strach z šíření Pražského jara do dalších zemí sovětského impéria. Ovšem důvod obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy pod vedením sovětských generálů byl zcela jiný. Můžeme na to mít názor jakýkoliv, ovšem nebezpečnost Pražského jara nebyla tak velká.
Sověti by měli určitě i nevojenské řešení tehdejší situace. Stačilo vyměnit vedení československých komunistů. Sami Sověti věděli, že demokratizačnímu procesu se nevyhnou ani v samotném Sovětském svazu, tak proč by jej neměli řídit v Československu. Ovšem tehdejší vedení KSČ neoperovalo podle představ sovětů.
Pražské jaro bylo jen záminkou. Sověti využili neposlušnosti komunistů k Československu k vyřešení svého dlouhodobého problému. V Polsku, Maďarsku i NDR byla dlouhodobě umístěna sovětská vojska. V Československu tomu tak nebylo a to byl hlavní důvod k invazi, toto tvrdí ruský historik Alexadr Stykalin.
Hlasu Ruska Stykalin řekl: „Sovětské vedení bylo už dávno znepokojeno tím, že v Československu nejsou sovětská vojska, a že tisícikilometrový koridor mezi Německou spolkovou republikou až k sovětské hranici nebyl jimi chráněn. A proto bylo třeba najít důvod k tomu, aby byla tato mezera vyplněna. Tyto obavy měli sovětští generálové dlouho před událostmi z roku 1968. Pražské jaro jim tento důvod poskytlo.“
Můžeme mít na sovětskou invazi rozdílné názory a je to asi přirozené, avšak to neomlouvá hrůzy, které se při invazi děly. Proto musíme uctít mrtvé, které tato invaze přinesla. Proto nedělejme z tohoto dne politikum a mějme na paměti, že toto výročí je pro náš národ smutné. Ale také mějme na paměti, že Pražské jaro nebylo odmítnutí komunismu, ovšem jeho zlidštění, tedy zvýšení jeho přijatelnosti. Nebyl to boj proti komunismu. Ale boj komunistů mezi sebou.
Karel Kryl – Tak Vás tu máme