Dnes a denně posloucháme, čteme a jinak sledujeme z médií o útocích cikánské minority na většinové obyvatelstvo. Obětí útoků jsou jak občané na ulicích, obchodníci, které tito masově okrádají, obsluhy restaurací a heren, jakožto i hosté těchto zařízení a neposlední řadou i úředníci, kteří rozhodují o jejich sociálních dávkách nebo v terénu vykonávají sociální práci. A naše vláda? Ta mlčí. Když je to někde žhavější nebo žhavé, tak tam pošle těžkooděnce, kteří místo aby zajistili klid, tak se vesměs obrátí proti místním demonstrujícím.
Nebudu se na těchto řádcích zabývat konkrétními příklady, o těch bylo namluveno a napsáno už moc a stejně se nic nezměnilo. Já se zamyslím nad tím, co by se asi tak muselo stát, aby daný problém začali kompetentní řešit kompetentně, jelikož jiná řešení by dobrá nebyla.
Nechávat řešení černého rasismu na ulici anebo na populistických extremistech je nedobré, chce to systémovou práci, ovšem určitě jinak nežli ji známe z minulosti a dnešních dní.
Pro začlenění cikánské minority se vynakládá velké úsilí, ale nikdo se jich neptal, zdali vůbec chtějí být začlenění. Jakákoliv integrace do společnosti je násilná. Oni mají jiný pohled na svět. Tak proč je začleňovat. Nechme jim jejich svět, ovšem pokud chtějí ve svém světě sdílet náš společný životní prostor, tak vyžadujme o nich dodržování našich norem a principů.
Projevy rasismu jsou projevy obranné, kdy jedna rasa se vymezuje nad rasou druhou a mají vesměs i násilné projevy. Ovšem pokud bude společnost trvat na dodržování norem a principů, tak se nejedná o rasismus, jak druhá strana vesměs toto označuje, ale stále se jedná jen o dodržování norem a principů.
Nejvíce škod na soužití cikánské minority a naší většinové společnosti mají na svědomí různí aktivisti, právdoláskaři, kocábovci a jiní pomatenci. Není možné minoritu stavět na majoritu a tvrdit, že pokud mají život složitý a jsou jiní, tak bychom jím měli pomáhat přísunem financí, o které se nezaslouží, podávat jim pomocnou ruku o kterou možná ani sami nestojí, zřizovat sociální a začleňovaní centra, vynakládat zbytečně prostředky na různé agentury a podobně.
Společnost musí zapomenout na politickou korektnost a musí začít nazývat věci pravými jmény, že pokud někdo něco spáchá, nebo se něčeho dopustí a je to v rozporu se zákonem a má následovat trest, tak trest musí následovat a pro všechny stejně. Ne že za stejné zločiny padají výjimečné tresty na straně jedné a tresty směšné na straně druhé.
Nechtěl jsem touto úvahou navrhovat řešení, chtěl jsem jen u čtenáře navodit téma k zamyšlení. Proto se všichni zamysleme, co vše musí ještě nastat, aby černý rasismus přestal útočit? Kolik lidí bude muset být ještě oloupeno, okradeno, zmláceno či zavražděno, abychom započali tento problém jako společnost řešit? Proč odpovědní a kompetentní mlčí?