Tomio sem, Tomio tam, Tomio všude kam se podívám

Tomio Okamura je zvláštní člověk, na venek působí dojmem velmi úspěšného muže, tvrdí to osobě, ač jiní se jej snaží hanit, že vůbec úspěšným není, že je spíše klikař a některé obchody prý jsou podivné. Toto ovšem mne nepatří hodnotit. Okamurovy obchody neznám a o šiřitelích těchto informací si myslím své, ač na každém šprochu… Co mne však zaujala na kandidátovi snad na vše, nač se kandidovat dá? Je to jeho cílevědomost a až umíněnost něčeho dosáhnout. Četl jsem jeho knihu Umění vládnout. A nejsem si jist, zda zvolená maska je ta správná.

Podle mne je to od Okamury dlouhodobá role, jak se prezentuje v médiích, tu či onde. Radu má opravdu na vše. Jenže s radami je to krapet horší. Jak stojí ve staré židovské anekdotě: Khonovi chcípaj slepice, tak jde za rabínem pro radu, co má dělat, aby mu nechcípaly. Dostane radu a jde domů. Drží se jí, ovšem slepice dále chcípaj. Tak dalšího dne jde opět za rabínem pro radu, co dělat, aby nechcípaly. Dostane zase jinou radu a spokojeně jde domů. Po nějakém čase rabín potká Khona a ptá se jej: „Tak co, Khon, co slepice?“ Dostane se mu dopovědi: „Ale už vychcípaly všechny.“ Rabín smutně a moudře povídá: „To je ovšem moc velká škoda, já mám ještě hodně tuze dobrých rad.“

Ovšem vraťme se k panu Okamurovi, když byl dotazován, zda bude kandidovat na prezidenta, tak to odmítal, ač byl stále zařazován do jakýchsi průzkumů, kdo koho a jak by volil. Stále masíroval veřejnost, že kandidatura do Senátu je pro něj dostačující. A pak se dozvíte, že sbírá podpisy a lobuje mezi parlamentními politiky ohledně kandidatury na post prezidentský.

Jak si toto vysvětli? Asi se držel jednou ze svých rad: Pokud chcete něco změnit, tak začněte u sebe.

loading...