Levicová politika je prostředek jak si nakrást

Levicoví voliči patří k takzvaně chudším sociálním vrstvám, ovšem chudoba jako taková u nás není, to je zase jen levičácký bubák. Má u nás někdo hlad? I ten největší povaleč má nějakou dávku. To že nemá na drahé vymoženosti je jeho chyba, ale chudoba je o jednom jídle denně jen snít. Levicový volič volí levicového politika, který býval kdysi stejným jako on, záviděl, kde jen mohl a jak byla příležitost, tak do něčí zadnice strčil hlavu, pak při troše štěstí se z něj stal levicový politik.

Levicový politik považuje volební období za čas, který je omezen, proto za krátkou dobu musí kupit své bohatství, je mu jedno jakým způsobem. Zlodějiny, korupce a podvody nejsou pro něj cizí. Příkladem nechť jsou různí Svobodové, Grossové, Vlčkové, Dolejšové, Ráthové a Palasové. To je jen malá ukázka, ovšem také se tam dají přidat neskuteční spořílci z luxusu politiky jako je například Bohuslav Sobotka, který nehorázně dokáže tvrdit, že si koupil byt za uspořené náhrady.

Proč levicový volič stále takové lidi volí? On není tak hloupý, jak by se mohlo zdát, že tyto zlodějny přehlíží, že by na ně zapomněl. Ovšem jemu to nevadí. On si žije svůj sen, ve kterém je na stejném místě, jako jím volený politik, a krade. Prostě se drží hesla, přej a bude Ti přáno. A navíc všechny socialistické, socanské a komunistické volební programy jsou založeny na zlodějně a krádeži, kdy úspěšným berou, aby přerozdělili mezi povaleče.