Máme sice horké léto, avšak s prezidentskými kandidáty se roztrhl pytel. Je hezké pozorovat, kdo by si rád sedl na Pražský hrad po Václavovi Klausovi. Jsme malý národ a elity neuznáváme, ty vypudíme, zaženeme, ukřičíme a odhodíme. Takový národ jsme. Od roku 89 jsme měli na hradě jen dva muže, kteří nás reprezentovali a každý svým způsobem. První Václav byl uznáván kdejakým socialistou západního stylu a stal se tak trochu maskotem pádu socialistického bloku sovětského stylu. Druhý Václav se proslavil svou kritikou globálního oteplování a to v době, kdy tomuto blábolu a podvodu věřili skoro všichni. Čas ukázal, že náš prezident Václav Klaus byl tak prozíravý, že měl pravdu o globálním oteplování, kdy dnes je jasně prokázáno ochlazování naší modré nikoliv zelené planety. Nazval globální oteplování podvodem pocházejícím od Římského klubu a jako prostředek uvalení globálních daní, tedy projev NWO. Kdo na jejich místo?
Mám obavu, že na český prezidentský „trůn“ usedne nějaký typický český hovňousek za kterého se budeme moci jen stydět. Máme sice ústavu, kdy prezident je tak nějak upozaďován, ale naše tradice velí mít na Hradě nějakou silnou osobnost. Při pohledu na plejádu kandidátů mám obavy, že přicházíme o další tradici.
Tři kandidáti se nám z národního pohledu diskvalifikují sami. Kníže Karel VII. von Schwarzenberg švýcarský občan, Jiří Dienstbier a Jan Švejnar oba občané USA. Toto je diskvalifikace, jelikož Česká republika je převážně republikou českých občanů. Pak se nám objevil ještě jeden narcistní komunista v podobě Vladimíra Dlouhého, kterého raději nekomentovat.
Ovšem asi nejbizardnější kousek z kandidátů je Jan Fischer, který se již ohrazuje, že není žádný Honza. Nemyslím si, že není žádný Honza. Naopak je to extrakt čistého českého malého člověka, který raději nic, on raději muzikant. Taková pohádková figurka Hloupého Honzy. Český hrdina. Kdo je Honza Fischer? Pardon Jan.
Narozen 2. ledna 1951 v Praze, v osmdesátých letech člen KSČ, jelikož musel, byl tak geniální, že musel do KSČ vstoupit, jinak by jeho ego bylo pohřbeno, tak i s komunisty mohl za jeden provaz táhnout. Od roku 2003 předseda Českého statistického úřadu, pak předseda „nejpopulárnější“ vlády překlenovací v letech 2009 – 2010, která neoplývala ničím jen svou politickou a i faktickou impotencí, jelikož byla vedena stylem Hloupého Honzy, když něco udělám, třeba to podělám. Jako předseda české vlády předsedal dokonce Radě Evropské unie, kde navázal patrně úspěšné kontakty, jelikož v září 2010 se stal viceprezidentem Evropské banky pro obnovu a rozvoj v Londýně. Vyznáním judaista.
Kdybychom měli stylizovat heslo jednoznačně vystihující osobnost pana Jana Fischera, tak asi takto: „S čertem nebo s ďáblem, ale hlavně kupředu a v můj prospěch!“ Jak jinak si vysvětlit, že praktikující judaista mohl do komunistické strany vstoupit a sloužit bolševikům s jeho typickým úsměvem?
Tohle toto mít na hradě, to by byla hrůza, jen pomyslet. Je to typický úředníček, bez názoru. Figurka. Ovšem asi tímto směrem se Evropa vydává, jelikož EU má svého Hermana van Rompuy, který má taky jen charisma mokrého hadru. Nevím, který mokrý hadr má charisma větší, to nechť čtenář posoudí sám.
Součastný prezident Václav Klaus se o Janu Fischerovi vyjádřil takto: „Jak padala nejrůznější jména, tak mě toto jméno nenapadlo. Opravdu jsem se to dozvěděl včera večer. Inženýra Fischera znám, myslím, že jsme se při nějakých statistických debatách a konferencích setkávali už někdy v osmdesátých letech. (…) myslím, že má chalupu někde nedaleko od nás. Potkávali jsme se tam v jedné milé hospůdce v Bystřici u Benešova, když jsme tam všichni jeli v sobotu na chalupy. Myslím, že to je uvážlivý člověk, který nebyl nikdy nijak politicky radikálně orientován na jednu či druhou stranu.“ Prostě i podle součastného prezidenta je to takový politický pan Nikdo.
Za Janem Fischerem nestojí nikdo jiný nežli pan Jaromír Soukup, majitel reklamní agentury Médea, který svou podporu dával jak Straně zelených, pak více bolševické Demokratické straně zelených až přesídlil, k těm pravým prospěchářům Věcem veřejným. Typický podporovatel Jana Fischera, od právdoláskařství až úplnému prospěchu. Ale to je Jan Fischer, tváří se jako typický právdoláskař a jeho statistický mozek už počítá vlastní prospěch.
Bůh ochraňuj České země a nedopusť Hloupého Honzu na Hradě. Ten patří jen do pohádkových knížek.