Minulý týden došlo k pověstnému překročení Rubikonu na trhu s investičním zlatem ve fyzické podobě, když jedna z největších evropských bank v Evropě vypověděla smlouvy se svými klienty a informovala je, že dodávky fyzického investičního zlata nebudou možné.
ABN AMRO zaslala klientům, kteří vlastní zlaté certifikáty, že není schopna dodat fyzické zlato a místo toho bude vyplácet držitelům těchto účtů hodnotu na spotovém trhu v papírových pěnězích. Doposud byli ti, kdo věří, že cenu zlata kontroluje přes papírový trhu velký kartel, považováni za příznivce konspiračních teorií, kteří by se neměli brát vážně. Tato údajná teorie, která se nám před očima mění v realitu, říká, že finanční instituce, které se snaží kontrolovat cenu zlata přes papírový trh, již nemají dostatečné množství fyzického kovu (které se dále pomocí leasingu a SWAP operací dodává na trh) a budou muset zlato tam, kde to jde, konfiskovat.
Tento týden se ovšem AMRO BANK stala první finanční istutucí, která informovala své klienty, že jejich investice do fyzického investičního zlata nebude v budoucnu dodána a tím potvrdila, že fyzické investiční zlato a papírové zlato jsou dvě různé komodity s rozdílnými cenami. Světový finanční systém nemá dostatek zlata a žádná zlatá cihla, která není držena svým majitelem ve fyzické formě, není bezpečná.
Zlato nakoupené v dobré víře přes ABM AMRO buď nikdy neexistovalo nebo bylo tímto aktem zabaveno. Místo toho je klientům nabízeno vyplacení ceny při současné světové ceně. V praxi to znamená, že místo toho, aby klient vlastnil bezrizikové aktivum ve fyzické formě (zlatou cihlu nebo investiční zlaté mince), vlastní klient finančí nárok vůči bance a je vystaven úvěrovému riziku ze strany banky. Takováto akce není slušná a nápadně se podobá skrytému neplnění, přestože je to údajně legální. Banka si bez svolení svých klientů bere jejich fyzické investiční zlato a nahrazuje ho nárokem vůči sobě, čímž majitele zlata natlačila do role věřitelů banky. Je jasné, že někteří z klientů, kteří používali AMN AMRO k nákupu drahých kovů, okamžitě přestanou banku využívat. Jediným logickým vysvětlením, proč banka udělá něco, co nenapravitelně ničí její důvěryhodnost, je snaha vyhnout se budoucímu porušení smluvních vztahů při dodávkách fyzického investičného zlata.
Situace se dá vysvětlit jednoduše. Zlato je buď pryč, nebo nikdy žádné nebylo. Závěry jsou ale jasné každému rozumnému a přemýšlejícímu investorovi. Nikdy nevěřte bance, že drží váš drahý kov. Dopadnout to může jedině špatně. V posledních dvou měsících se hlavní západní banky snaží poslat dolů cenu zlata a stříbra i přesto, že země jako Rusko, Írán a Čína v obrovských množstvích fyzický kov akumulují. V investičních kruzích koluje přísloví, které říká, že když něco nedržíte, tak to nevlastníte. Ať již jde o půdu, kovy nebo jiná hmotná aktiva, když jsou držena přes banku jako papírový nástroj nebo v papírové měně, máte kontrolu správní, ale ne fyzickou. A jak viděl svět v posledním měsíci na Kypru, tak vlády nebo velké banky jako je ABN AMRO si změní podmínky smlouvy kdy potřebují a investorům vrátí hodnotu aktiva takovou, jakou uznají za vhodnou a ne v nejlepším zájmu klientů.
Zdroj: freeglobe.cz