Všeobecné volební právo – cesta do pekel

Dříve než mne obviníte z nedemokratičnosti, tak bych si dovolil upozornit, že v naší Ústavě to s demokratičností všeobecného volebního práva není, zase tak jednoznačné. Máme omezení, kdo smí a kdo nesmí volit a dokonce být volen. Volit nesmí osoby mladší 18-ti let, dále nesmějí být ani voleny. Pokud se chce stát senátorem nebo prezidentem, tak taky potřebujete zestárnout. Jak je to tedy s všeobecným volebním právem, když jej omezujeme i nyní. Demokratická republika potřebuje základní normativní úpravy, aby si svou demokratičnost udržela. Pohádky o nějaké rovnosti vyvrátíme demagogům jednoduchým tvrzením. Nikdo si není roven, jelikož ne všichni máme stejnou matku a pokud ji máme, tak jsme se jí narodili v jiné situaci a toto už je nerovnost mezi námi. Tak co s volebním právem?

Dnes více jak v minulosti jsou volby o přerozdělování veřejných peněz. Tatam je idea, ideály a vize, vše je o plnosti břich voličů a nejlépe hodně plná břicha za málo vlastních peněz. Dnešní míra přerozdělování tam i onde je neslýchaná. A nyní dovolte velmi nekorektní přirovnání. Plátce daní je hostitel a příjemce různých plateb od státu je vlastně parazit. Když se podíváme do přírody, tak víme o prospěšnosti parazitů svým hostitelům, ale to jen za předpokladu, že je tento vztah v rovnováze. V opačném případě, kdy vztah hostitele a parazitů není v rovnováze, tak dochází k úmrtí hostitele, kdy pak zajde i parazit. Jak příznačné dnešní době.

V minulosti jsem zaznamenal názor pana doktora Macka, že volební právo by mělo být odvislé od placení daní. Je to hezká myšlenka, ovšem trošku neproveditelná, jelikož žijeme ve společnosti, kde daně platíme všichni, daň spotřební, daň s přidané hodnoty atd. atd. Proto by bylo velmi diskriminační někomu odepírat volební právo podle typu daně, kterou daný jedinec platí.

Z mého úhlu pohledu je možno náhled na daňovou povinnost a volení právo trochu modifikovat a to tím, že nebudeme přiznávat volební právo jako společnost jedincům, podle toho zda daně platí či nikoliv, ale podle toho zda jsou příjemci svých příjmů z veřejných rozpočtů či nikoliv. Ovšem i zde je nutno přihlédnout, zda je takový příjemce z veřejných rozpočtů pro hostitele přínosný či nikoliv.

Proto by volební právo mělo být přiznáno jen osobám, které nejsou závislé na veřejných rozpočtech a v případě, že jejich zdroj příjmů je z veřejných rozpočtů, tak by společnost posuzovala, zda takový jedinec je společnosti přínosný.

loading...