Kamarád kdysi obchodoval s Turky, než zjistil, že jejich slovo má váhu asi jako psí lejno. Turci prostě nejsou zvyklí dodržet dohody, které uzavřou s kafíry. A vlastně je k tomu ani nic nenutí. Alláh je vlastně za to ještě pochválí, že nějakého nevěřícího, to je právě ten kafír, napálili. Už s těmi prašivými psy z Turecka neobchoduje. Ale nějaké historky přidal k dobrému.
Wienerschnitzel
Ve své knize „Likvidace bílé rasy,“ jsem jednu pasáž věnoval tomu, jak zachránit Českou republiku – Čechy, Moravu a zbytek Slezska, který nám zbyl po uloupení Němci a nyní je dočasně i s Vratislaví zpravován Poláky. Psal jsem o tom, že na mu-slimáky se musí fikaně – ve všech našich potravinách musí být cosi z prasete. Z kůže se vyrábí želatina, která se může stopově přidat do všeho. Nebo moc konzumovat alkohol, či nutně mít doma psa a pravidelně jej chodit venčit a všude v krajně mít křesťanské symboly.
„Jak znechutit muslimům Českou republiku? Tak třeba potravinami. V každé potravině jsou nějaké „éčka“, ovšem jedno, které se navíc ani spíše nepřidává do masných výrobků, ale převážně do cereálií a sušenek či pečiva je E472. Pro muslimy je to nepřijatelná přísada, jelikož se získává z vepřů,“ psal jsem ve své knize, kterou si můžete koupit třeba ZDE, nebo v každém dobrém knihkupectví. Pokud jí knihkupec nemá, tak za to nestojí a může zavřít krám.
Dále pak ve své knize píšu: „Stát by měl podporovat výrazným způsobem chov prasat, aby v každé obci byl minimálně jeden vepřín. Tím by se snížila cena vepřového, pěstitelé by byli nadšeni, tak jako konzumenti, kteří by měli své české vepřové. Zpět by se zavedly tradiční zabíjačky a vepřové maso by zaplavilo českou kotlinu.“ Minulá vláda kreténa Slávka Sobotky na popud sudeťáckého nácka Hermana jeden prasečák zlikvidovala. Asi četli mou knihu a vzhledem tomu, že chtěli zničit islamizací naší zemi, tak bude o prasečák méně a o pomník pro parazitující nepracující více.
Ale co s tím vším má společná historka kamaráda o Turcích, Vídeň a Wienerschnitzel? Ve Vídni řízek, kterému se říká Wienerschnitzel je smažený řízek v trojobalu z telecího masa. Svět ještě zná Stinkt nach Wiener, který je z vepřového, ale pravý Vídeňský řízek je z telecího. A nyní se dostáváme k jádru pudla. Turci mají Vídeň za „své“ Zlaté jablko a jejich expanze a snahy k ovládnutí Vídně jsou dlouholeté. Naposledy je od Vídně i s Mustafou hnal polský král Jan III. Sobieski. Ale oni si zase hledají nové krysí stezky. Jezdí do Vídně za kurvami do bordelů. To je turecká nejvíce oblíbená činnost ve Vídni.
„Není to ten řízek z chro chro?“ ptal se vždy Turek, který se tvářil jako obchodní partner mého kamaráda, aby se ujistil, že má na talíři skutečný Wienerschnitzel a nikoliv Stinkt nach Wiener z vepřového. A jako by to kamarád tušil, že je to prašivý pes naproti, které dohody s ním nedodrží, tak mu vždy odkýval, že je to řízek z tlecího. Ale jako syn hospodského, kdy jeho otec strávil po kuchyních a výčepech celý život, musel vědět ukrutnou a tajemnou pravdu.
Tak ukrutnou a tajemnou, že každý Turek, který jedl opravdu originální a tradičně připravený Wienerschnitzel se nikdy do vytouženého muslimského ráje nedostane. Já na to při psaní své knihy úplně zapomněl, že ve Vídni se již dlouhé roky likviduje muslimská cesta do ráje. Já vlastně s tím vepřovým do všeho nevymyslel nic nového a vzpomněl jsem si na to, jak mi ten kamarád předvádí, jak ten Turek dělal na něj „chro chro“, aby se ujistil, že nejí vepřové, ale cpe se telecím.
Já jsem bez mrknutí oka reagoval: „On fakticky ten schnitzel sežral?“ Kamarád na to: „Jo sežral.“ A to už jsem se smál, protože se mi vybavilo, jak se tradičně ten správný originál Wienerschnitzel připravuje.
„Vezme se telecí kýta. Uřízne se pořádný flák masa, který se rozklepe, aby klidně i po usmažení byl větší jak talíř. Pak se osolí a obalí v trojobalu – hladká mouka, šlehaná vejce, strouhanka z vídeňských housek. Potom se smaží na dvakrát. Prvně v rozpáleném tuku a pak se soustavným přeléváním v druhé pánvi na méně rozpáleném tuku, aby se maso dobře prosmažilo a strouhanka nebyla spálená,“ vysvětlil jsem kamarádovi, jak se daný řízek připravuje. „Jsi ale blbec.“ Dozvěděl jsem se i s dodatkem – „Můj tát byl přeci hospodský, já vím jak se řízky dělají.“ Má pravdu poslední štaci měl snad na krnovské nádražce.
Ale zapomněl na jedno důležité. Já si to uvědomil ihned. Pravý a originální Wienerschnitzel, aby se tak vůbec mohl nazývat, se smaží na vepřovém sádle.