Rusko má civilizovanější způsoby nežli Výkonná rada ODS

Kritici včerejšího zasedání Výkonné rady ODS přirovnávali vyloučení poslance Floriána k soudu s mrtvým viníkem trestného činu v Rusku. Bohužel musím je opravit. Postup soudu v Rusku je mnohem civilizovanější a vůbec se tyto dvě situace nedají srovnávat. Soud s viníkem, ať nežije, má pro naši společnost neviditelné a nepochopitelné důsledky, Rusové však vědí proč to tak bylo. Ovšem vyloučení nečlena strany ze strany, to je jen dětinský skutek pomatenců a projev nemorálnosti.

Jen zločin a trest? Kdepak, jde o víc

Jen povrchní a nemocná společnost hledá u soudu uznání viny pro viníka, kdy následuje pak potrestání. Nesmíme zapomínat na křesťanskou morálku, pokud jí vypustíme, tak soud je o ničem a je to jen pomsta. Spravedlnost není o pomstě.

Je jedno zda viník žije, či je mrtvý, jelikož není sám, o kterého při hledání spravedlnosti jde. Jsou zde oběti. Oběť není jen ta osoba, na které je zločin spáchán, ale i okolí oběti. Proto i okolí je oběť takového činu. A ve spravedlnosti jde o více, jde o smíření. Viník je uznán vinným, nebo se k vině přizná. Je mu uložen trest, ale na základě smíření s vinou, či jejím uznání, může teprve nastat odpuštění.

Ruská společnost, umí viníkům odpouštět, ale musí být vinní. V případě, že není vina uznána nebo stanovena, je odplata morálně povolena. Odplata na vinném, který požádal za odpuštění je pak nemorální.

Proto nelze soud s mrtvým podezřelým, který je či není uznán vinným nic komického, ale je to vysoce morální záležitost, která je důležitá pro oběti, takových skutků a činů. Jelikož pokud oběti nemohou viníku odpustit, tak je pro ně celé trauma pokračující.

Vyloučení nečlena není vyloučení, ale zesměšnění vylučujících

Vylučování z různých spolků má v sobě něco ochranného, kdy společenství se brání proti jedinci, který porušil pravidla, nebo ohrozil samotné společenství a má jasná a přená pravidla. Jenže poslední vylučování z ODS, spíše připomínalo vylučování biologické. Nepřipomínali to vyloučení, ale ti co vylučovali, byli jako orgány k vylučování biologickému.

Prvně, vyloučení členové z ODS neohrozili ničím stranu. Objektivně jí pomohli, neporušili žádné závazné usnesení, které by z vyšších principů dodržet museli nebo jej na základě vyšších hodnot, mohli odmítnout dodržet. Jen si dovolili mít svůj názor, což je pro jakékoliv společenství, které chce být životaschopné důležité. Tam kde se kritika nepřijímá, tak se umírá (pro společenství obrazně řečeno).

Dále jejich vyloučení nebylo podle pravidel, jelikož odporovalo stanovám, ve všech případech. O dvou členech měly rozhodnout ty orgány, které rozhodly o jejich přijetí. Centrální rozhodnutí stanovy znají, ale jen v tom případě, že orgán, který může vylučovat členy, přijal usnesení, že toto deleguje na orgán centrální, tím se vzdal svého privilegia.

A závěrem ta fraška o vyloučení nečlena. Nelze přeci vyloučit ze společenství někoho, kdo není členem toho společenství. Poslanec Florián se dobrovolně členství v ODS vzdal. Jeho vyloučení tedy nebylo vyloučením. Celé to bylo jen projevem dehonestace, ovšem s opačným účinkem. Vyloučený-nevyloučený a zbytek společnosti dostali jasný signál, že jeho slova o nedemokratičnosti ODS jsou pravdivá. Celý akt bylo jen naštvané prásknutí do stolu z povykované a hysterické Výkonné rady ODS.

Akt solidarity vs. hloupá trapnost

Proto závěrem lze tvrdit, že společnost v Rusku je daleko civilizovanější, nežli Výkonná rada ODS. Akt soudu s mrtvým, nebyl o krvežíznivém chtění viny, ale byl především o odpuštění. Naopak vyloučení nečlena z politické strany byl pokus o hysterickou mediální popravu. Co ovšem očekávat od lidí typu Pospíšila, Němcové, Kuby, Svobody…???

Čtěte dále:

loading...