K podání demise neměl vést ministra kultury fakt, že odvolal ředitele Národního divadla, dříve než šéf Kapličky našel cestu na tamní ředitelské toalety. Ten důvod by měl mít zcela, ale zcela jiný, pokud je osoba se ctí. Vzhledem tomu, že takto neučinil, tak o jeho cti není třeba ani diskutovat. Důvodem by neměla být ani reakce umělců Národního divadla.
Nebudu komentovat mediální povyk havloidů, jelikož je do stále trvající otevřená válka po prezidentské volbě, kdy havloidní fronta podporovaná sudeťáky dostala na zadek. Takovou špínou se špinit nebudu. A ani nebudu obhajovat postupy prezidentské vlády Rusnoka, protože jsou celkem neobhajitelné. Ovšem osvětlím důvod, proč měl Balvín podat demisi, v situaci v které se ocitl.
Jako ministr vlády a je jedno jestli s důvěrou nebo bez důvěry Poslanecké sněmovny, jelikož jakékoliv kroky takového ministra jsou legitimní. Rozhodl o odvolání ředitele státní instituce, o kterém rozhoduje právě ministr kultury.
Rozhodl se a měl si trvat na svém rozhodnutí a je jedno jestli bylo správné či nikoliv. Bylo to jeho rozhodnutí. Ale on udělal co? Po rozmluvě s Rusnokem ředitele zase zpět do funkce jmenoval. Místo toho jmenování měl podat demisi. Měl si stát za svým rozhodnutím. To že tak neučinil je jen důkazem, že není ministrem, ale dosazenou loutkou bez názoru. To je důvod, že na ministerstvu může leda tak umývat záchody.