Načasování voleb do Poslanecké sněmovny bylo ze strany Miloše Zemana geniální. V létě mohl využít vládní krize a zbavit se Slávka Sobotky, jenže to neudělal a ukázal mu dlouhý noc. Zeman dobře věděl, že pro něj je dobré, když budou volby poslanců neblíže k volbám prezidentským, jelikož pak může směnit podporu své kandidatury s podporou politických sil, které pověří k jednání o sestavení vlády.
Zeman – Babiš – Okamura
Andrej Babiš je zase znám tím, že nedělá to, co říká, ale většinou činí pravý opak jeho slov, či říká to, co by říkat měl, ale udělat to určitě nechce. Tomio Okamura chce do vlády. To je jasné. Nabídl se, ale byl Babišem odmítnut. Toto odmítnutí mohla být dohodnuta hra mezi Zemanem, Babišem a Okamurou.
Hoši se mohli shodnout, že podpora ANO a SPD s aktivizací fanoušků současného prezidenta by mohla stačit na pohodlné zvolení Zemana v prvním kole prezidentských voleb. To ovšem chce navíc i současný stav, kdy Kalousek bude řvát jako orangutan a dělat obstrukce. A to se děje. Domluvení hoši pojedou dále na vlně protestních voličských hlasů.
Všichni jmenovaní jsou mazaní lišáci a jejich činy mohou být jen hrou, aby dosáhli svého. Babiš prohlásil, že bez důvěry vládnout nechce, ale také nechce předčasné volby. Zeman nechce předčasné volby, ale zase by nechal Babiše vládnout i bez důvěry. Babiš vždy dělá jen to, co nechce. Podnikat nechtěl. Do politiky nechtěl. Do vlády se Sobotkou nechtěl. Takže bude zase „přinucen“ vládnout bez důvěry. Minimálně do doby než bude zvolen prezident.
Babiš odmítl SPD. Takže vlastně řekl, že nechce do vlády s SPD, což nechtěl ani s ČSSD. Jenže vláda ANO a SPD by nebyla většinová, proto jak pro Okamuru, tak Babiše, hraje čas, nervozita a zděšení na straně zbylých politických uskupení, které se dostaly do Poslanecké sněmovny. To zděšení může hrát do karet právě trojlístku Japonce, Slováka a Zemana.
On se nějaký odpadlík, který by toužil po moci, když už byl zvolen, z etalonu odstavených najde. Nebo se nějaké strany mimo okruh ANO a SPD mohou rozštěpit a vytvořit tzv. stranu Sněmovnou porozenou. A těch v minulosti bylo. Radim Fiala dříve z ODS by mohl vyprávět, jak se dá po Sněmovně „cestovat.“ Třeba někoho z ODS, kdo by do toho šel, najde.
Jak to vše vlastně je, a bude, ukáže čas. Babiš deklaroval, že ANO nepostaví svého kandidáta na prezidenta. Mohl zase mlžit, ale dodal k tomu, že pokud někdo z ANO kandidovat chce, tak ať si na tom „zamaká“ a sežene si podpisy poslanců či senátorů za ANO. Okamura mlčí. Příští týden se to rozhodne. Začátkem týdne uplyne doba, kdy se podávají kandidatury na Hrad.
Pokud za ANO nebude žádný kandidát, což se dá předpokládat, když tam není zjevná podpora vůdce Babiše, a dále pokud svou kandidaturu neoznámí Tomio Okamura, tak by mohlo výše uvedené dávat smysl. Dva političtí podnikatelé si „vyrobí“ prezidenta, který jim půjde na ruku a Babiš mohl s Okamurou podle not Zemana vládnout.
Jaké do bude? Kdo ví. Babiš není konzistentní a dělá jen to, aby mohl rozšiřovat své majetky, jako správný oligarcha. Okamura touží po penězích a po moci. Zeman se dnes opíjí především mocí, takže mají hodně společných jmenovatelů. Na rozdíly mohou zapomenout a tuto politickou korupci dotáhnou až do samotného konce.
Je to ohrožení demokracie? Určitě ne. Demokracie je vláda lidu. Lid si zvolil tento osud, tudíž je to vše plně demokratické, ač nechutné. Demokracie je už prostě taková. Jediné jisté je to, že bude veselo a ještě veseleji. Občas, ale ten smích zhořkne a může se změnit i ve škleb až pláč.