Ostravské ghetto Přednádraží a aktivistické nesmysly

Pár zdevastovaných domů soukromého majitele někde zapadlých v Ostravě Přívoze se staly mediální stálicí i se svými obyvateli, kteří jsou ve většině případů již pouhými squattery, jelikož začátkem měsíce srpna tohoto roku měly platné nájemní smlouvy jen dvě rodiny. Kolik obyvatel to je celkem, to je složité, jelikož sociální struktura je taková, jaká je. Ale stoprocentně můžeme tvrdit, že tyto dvě rodiny určitě nemají nějakých 180 členů. Domy jsou podle stavebního úřadu neobyvatelné a zdraví nebezpečné. Vytrhaná elektroinstalace, všude přítomná vlhkost, plíseň, poničené balkony, které hrozí zřícením, ucpaná vnitřní kanalizace, chybějící překlady oken atd. atd. Tak takové domy určitě nejsou obyvatelné.

Proč je ale celá kauza kolovrátkem aktivistických nesmyslů? Tak prvně, pokud nemají nájemní smlouvy, tak tam nemají co dělat, to je ovšem problém majitele pana Roztočila, který si asi neuvědomuje s kým má tu čest. V případě, že je nařízeno vyklizení objektů pro jejich neobyvatelnost a nebezpečnost, tak osoby tam zdržující se, se tam zdržují na vlastní, ale převážně na zodpovědnost majitele těchto objektů. Pokud se tam někomu něco stane, tak to bude na finanční vrub pana Roztočila, potažmo jeho firmy, co ty domy vlastní. A věřte, pane majiteli, že všemožní aktivisté a jejich právní servis, se na Vás i s obyvateli rádi zahojí, to už je tak dáno. Oni takoví prostě jsou.

Dále celá situace v ostravském Přednádraží je magnetem na různé pochybné novinářské a aktivistické existence počínaje Kumarem Vishwanathanem a konče Patrikem Bangou. Tyto různé existence zasévají mezi obyvateli rasovou nenávist, tím že za viníky označují ty, kteří za nic nemohou. Ono viníkem dané situace jsou převážně obyvatelé, protože kdo jiný jim to tam chodil ničit?

Z pohledu výše zmíněných se není co divit, že dělají to, co dělají. Jeden je z toho prostředí a druhý se snaží navodit prostředí indických kast, kde taková lidé jsou tzv. „nedotknutelní“ a ostatní kasty se o jejich živobytí starají. Toto však funguje v Indii a indické společnosti, která má zcela odlišné kulturní základy, s evropskými nesrovnatelné.

Ovšem zpět k domům na ulici Přednádraží. Majitel domů je povinen stavby zabezpečit tak, aby do nich nemohl nikdo vniknout. Neučinil tak. Výmluva je takové, že nelze zazdít vchody plného domu lidí. Ano s tím se dá souhlasit, ovšem pokud má dům plný lidí, tak nechť zajistí jeho vyklizení. Když to není v jeho silách nechť požádá soud o rozhodnutí a pak už máme Policii, aby sjednala pořádek, tak aby vše bylo v souladu se zákonem.

Pokud někde jinde squatteři obsadí cokoliv, tak je policie hned velmi aktivní. Tady není. Ono prvně nikdo ji o to nepožádal a pak proč by šla do složitých zásahů, sama jen tak.

Pokud jeden dům, který byl ve stejném stavu a patřil městské části, byl vyklizen a zbourán, tak proč to nejde u stejných domů, a v ještě horším stavu, u majitele soukromého. Tady je nutno vyčíst stavebnímu úřadu liknavost.

Argumenty obyvatelů jsou liché, že se jim tam líbí a že uklízejí binec, který si tam nadělali. Ono to není nepořádkem. Je to tím, že domy si vybydleli, tak že prostě už nejsou obyvatelné. Divím se, že na tom místě, kde si prožili loni epidemii žloutenky, stále trvají. To je jejich věc. Ono vůbec, že tam ta epidemie vypukla, mluví o všem.