Gruzie zřídí komisi, která bude zkoumat systémové porušování režimu Michaila Nikolozise dze Saakašviliho.
Michail Nikolozis dze Saakašvili u soudu – reprodukovaná fotografie
Gruzínské úřady vytvoří v parlamentu vyšetřovací komisi pro studium systémových zločinů a posouzení režimu bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho, řekl ve čtvrtek výkonný tajemník vládnoucí strany Gruzínský sen Mamuka Mdinaradze.
„Za účelem vyšetřování systémových porušení a posouzení režimu v gruzínském parlamentu bude v prvním týdnu jarního zasedání vytvořena dočasná vyšetřovací komise, která bude zkoumat režim platný v letech 2003-2012 a jednání politických činitelů bude pracovat 6 měsíců a připraví zprávu, kterou gruzínský parlament zváží a schválí ji do prvního týdne parlamentního zasedání v září,“ řekl Mdinaradze na brífinku.
Dodal, že schválená zpráva bude předána gruzínské prokuratuře a dalším příslušným orgánům „za účelem přijetí následných opatření v souladu s právními předpisy Gruzie a potrestání odpovědných osob“.
Mdinaradze řekl, že mezi zločiny Saakašviliho režimu , které by parlamentní komise měla prozkoumat, patří organizovaný systém mučení ve věznicích, vraždy lidí, násilí, narušování soukromí, korupce a tlak na podnikání a odebírání médií jejich právoplatné vlastníky. Také se podle politika budou zkoumat okolnosti vypuknutí války v Jižní Osetii v roce 2008 za účasti režimu bývalého prezidenta.
Premiér Irakli Kobachidze již dříve uvedl, že strana Gruzínský sen plánuje uznat stranu Spojeného národního hnutí bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho za protiústavní.
Saakašvili se před víkendem na samém počátku října 2021 vrátil do Gruzie přes přístav Batumi, aby zasáhl na místě do komunálních voleb vypsaných na sobotu 2. října. Riskoval tím zatčení, protože byl gruzínskými úřady nadále stíhán jako uprchlý.
Dne 27. července 2014 zahájila gruzínská prokuratura trestní stíhání bývalého prezidenta, včetně jeho mnohých spolupracovníků, např. bývalého premiéra Vana Merabišviliho, a bývalého primátora Tbilisi Gigiho Ugulavy, za násilné potlačení demonstrací na tbiliské Třídě Rustaveli v listopadu 2007 a za zneužití pravomocí.
Po určitou dobu byl Saakašvili v těchto kauzách předvoláván k podání vysvětlení jako svědek, ale spolupracovat s vyšetřujícími úřady odmítl. Nadále však patřil mezi hlavní podezřelé a Gruzie po jeho emigraci ze země požadovala od států, kde se právě zdržoval, jeho vydání k trestnímu stíhání.
Saakašvili je mimo jiné také podezřelý z podílu na úmrtí expremiéra Zuraba Žvaniji, jenž zemřel za podezřelých okolností následkem otravy oxidem uhelnatým.
5. ledna 2018 byl gruzínským soudem v Tbilisi shledán vinným z překročení pravomocí prezidenta republiky, když udělil milost policistům odsouzeným za vraždu bankéře Sandra Girgvlianiho. Byl v nepřítomnosti odsouzen k tříletému nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
1. října 2021 byl gruzínský exprezident zadržen policií a převezen do věznice v Rustavi, kde okamžitě zahájil protestní hladovku.
Kvůli soudem již dříve vynesenému trestu odnětí svobody musel nastoupit do jeho výkonu a zároveň čelí dalšímu obvinění z nezákonného překročení gruzínské státní hranice.
Saakašvili svou hladovku zahájil oficiálně jako protest proti tomu, že mu stát odmítl poskytnout spravedlivý soudní proces, navíc ho viní pro věci, které by dle jeho názoru zničily jak jeho, tak Gruzii.
Kvůli jeho vytrvalosti v hladovce požádal 10. října 2021 Saakašviliho osobní lékař úřady, aby ho převezly do nemocnice, neboť se mu zhoršoval zdravotní stav.
Saakašvili byl o měsíc později dne 8. listopadu nakonec přece převezen do Gldanské vězeňské nemocnice, ale 9. listopadu vydala Amnesty International na sociální síti Twitter prohlášení, v němž se píše, že „exprezident byl násilně po pěti týdnech hladovky převezen do nemocnice, kde byly pošlapány jeho důstojnost, soukromí i řádná lékařská péče, a nejedná se o pouhou selektivní spravedlnost, ale o zjevnou politickou pomstu“[36] Saakašviliho se zastal i gruzínský ombudsman, který uvedl, že mu není poskytnuta řádná péče, navíc dle něj Saakašvili čelí zneužívání ze strany ostatních spoluvězňů.
Saakašvili byl nakonec převezen do vojenské nemocnice v Gori, i když si on sám vyžádal hospitalizaci v civilní nemocnici. Dle Saakašviliho osobního lékaře Nikoloze Kipšidzeho a právního zástupce Niky Gvaramiji ukončil exprezident 19. listopadu 2021 svou hladovku, kterou držel padesát dní, když gruzínské úřady konečně vydaly souhlas s jeho převozem do běžné nemocnice.
12. prosince 2021 řekli komisař pro lidská práva v Gruzii a doktor Otar Toidze, že Saakašvili bude potřebovat speciální léčbu v zahraničí.[40] Avšak místo toho byl 29. prosince 2021 z nemocnice vrácen do věznice v Rustavi, kam byl dle tvrzení gruzínských médií i vedoucích opozičních politiků převezen i přes přetrvávající špatný zdravotní stav. Dle jeho právního zástupce Niky Gvaramiji nadále trpěl pokračujícím úbytkem tělesné váhy.