Havloidní spící dědek Schwarzenberg je představitelem neoblíbené vlády napříč celou společností, je předsedou nenáviděné strany TOP 09, kterou založil s největším slizem české politiky (Miroslav Kalousek), byl před prvním kolem prezidentských voleb outsider. Po společenském odmítnutí jiného odporného jevu na české politické scéně (Želé-Fischer), započala havloidní média a další havloidi bít na poplach, aby nebyl zvolen Miloš Zeman a tak jsme zažili nejvyhrocenější volební kampaň, jakou jsme kdy vůbec poznali. Takovou tu americkou, kdy se do kampaně zapojí vše, co má ruce a nohy. Média podporovaly jednoho kandidáta, v ulicích se skandovalo pro Karla, byly koncerty pro Karla, vše bylo pro Karla. A tam ta inspirace skončila, jelikož to bylo zase česky zvrácené. Stejná média, která chválila Karla, tak plivala na Zemana. Aktivisti v ulicích byli agresivní a nebezpeční. Nebylo to signalizování sympatií k jednomu, nýbrž signalizování antipatií k druhému, tak proč se pak divili, že protistrana šla do kampaně typicky česky.
Tým Miloše Zemana nic nevymýšlel, dělal kampaň, se kterou Zeman už v minulosti uspěl a tenkrát měl soupeře většího, nežli byl jen věčně spící a koktající Schwarzenberg. Tenkrát měl za soupeře Václava Klause, což byl soupeř o několik kategorií výše nežli Schwarzenberg. On i Zeman je rétoricky na výši oproti Karlovi a to rétorem dobrým vůbec není. Ovšem na věčného zmateného popletu Schwarzenberga mu to stačilo. Jelikož pokud už knížeti rozumět bylo, tak mluvil hlouposti, u kterých prý spí, proto je spodivem, že sám sebe neuspal. Pokud nemluvil hlouposti, tak byl úplně mimo mísu, kdy ani nevěděl, v kterých létech byl jeho protivník premiérem.
Říká se, že tichá voda břehy mele a tak se i stalo v závěrečném prezidentském klání. Zeman sice není tichou vodou, jeho příznivci jí taky přímo nebyli, ovšem při srovnání s hysterickým křikem, někdy až kvikotem havloidních příznivců Schwarzenberga, byli tiší jako pěna. Ono Češi jsou na halasné propagování čehokoliv hákliví, a čím více se huláká, tím méně věří tomu, co se huláká. Navíc pokud ti hulákající staví na roveň boha něco tak degenerovaného, jako Karel Schwarzenberg je, tak to už vyvolává přímo výsměch.
Prý si Češi zvolili posezení ve špinavé špeluňce u piva, kde se podává tlačenka s cibulí, oproti ušlechtilému banketu, v dobré knížecí společnosti. Nevím, co je na tom pravdy, ale jak jsme to srovnání četl, že Zeman je něco jako ušmudlaná „IV. cenová“ a Schwarzenberg to ušlechtilé, kultivované, tak jsem se musel usmát. Ono slovník mají oba pánové stejný, jadrný. Schwarzenberg byl v dobách mladických bonviánem a každá vídeňská sukně se musela mít před ním na pozoru. Už možná toto, že kdysi se takto Karel stylizoval do lidového člověka, čímž nepochybě je, mu ublížilo ve střetu s poslední kampaní, kde se snažil stylizovat do šlechetné šlechty, což bezpochyby nikdy nebyl.
Ono politik má být asi trochu hercem, ovšem musí stále hrát jednu roli a konzistentně. Karlovi dnes už nikdo jeho postoje věřit nemůže, jelikož se jeho názory mění rychleji, nežli aprílové počasí. A pokud by nás Schwarzenberg na svůj banket pozval, tak si buďte jistí, že hosty bychom tam nebyli, leda tak jeho poskoci. Raději kus své tlačenky s cibulí u piva, nežli čekat jako psi než upadne kost ze Sudeťáckého stolu, u kterého bude Karel a jeho společnost hodovat. Tak nějak by vypadala ta jeho šlechtická šlechetnost, však víme, proč naši předkové republiku chtěli.
www.petrstepanek.cz