Výročí okupace: 44 let poté

České dějiny jsou plné milníků, kdy jsme jako národ nahoře a jindy zase dole. Ovšem některé dny jsou hořké více nežli ty ostatní. 21. srpen 1968 můžeme považovat za jeden z nejhorších dní naší moderní historie. Došlo k okupaci naší republiky za podpory vlastizrádců, kteří do dnes nebyli za tento hanebný čin potrestáni. Nemůžeme to vytýkat těm vojákům, co přišli. Ti byli zpracování různými politruky a jinými hrozbami. Musíme to ovšem jako národ vyčítat těm komunistickým vlastizrádcům, kteří se na invazi okupačních vojsk podíleli.

Pro mou generaci je to historie, ale taková historie, na kterou by národní cítění nemělo nikdy zapomínat. Dnešní smutné výročí je vztyčený výhružný prst pro všechny, kteří by chtěli zapomenout naši minulost a hloupě očekávat lepší budoucnost, to bez poznání minulosti není možné. Není možné, abychom měli nerozpuštěnou komunistickou stranu, která dokonce zasedá v Parlamentu České republiky, kdy jako organizace je za srpnovou okupaci taky zodpovědná, jelikož je přímou nástupkyní tehdejší komunistické strany, dokonce bez přerušení kontinuity.

21. srpna v 01.55 z rozhlasového vysílání: „Vážení posluchači, zůstaňte u svých přijímačů, zůstaňte, setrvejte u svých přijímačů, za malý okamžik budeme vysílat mimořádně důležitou zprávu,“ nastala strašidelná chvilka pauzy.

„Vážení posluchači, vysíláme zvláštní provolání předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa.“

V tento okamžik nechal Karel Hoffmann na svůj příkaz vypnout všechny rozhlasové vysílače, ovšem zapomenul na tehdejší rozhlasové vysílání po drátě, proto následující sdělení vyslechlo miliony posluchačů: „Všemu lidu Československé socialistické republiky, včera dne dvacátého srpna 1968 kolem dvacáté třetí hodiny překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky.

Stalo se tak bez vědomí prezidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů. V těchto hodinách zasedalo předsednictvo ÚV KSČ a zabývalo se přípravou XIV. sjezdu strany. Předsednictvo ÚV KSČ vyzývá všechny občany naší republiky, aby zachovali klid a nekladli postupujícím vojskům odpor. Proto ani naše armáda, Bezpečnost a Lidové milice nedostaly rozkaz k obraně země.

Předsednictvo ÚV KSČ považuje tento akt za odporující nejenom všem zásadám vztahů mezi socialistickými státy, ale za popření základních norem mezinárodního práva. Všichni vedoucí funkcionáři státu, KSČ i Národní fronty zůstávají ve svých funkcích, do nichž byli jako představitelé lidu a členů svých organizací zvoleni podle zákonů a jiných norem platných v Československé socialistické republice.“

Dnešní smutné výročí jasně ukazuje, že jakýkoliv komunistický či socialistický režim není rekonstruovatelný, že tyto myšlenky jsou přímá a rychlá cesta do pekel. Nejsmutnější na tom ovšem je, že po okupaci jsme se stali přímým satelitem Sovětského svazu s přítomností sovětských vojsk na našem území. Charaktery Čechů se buď vykreslovaly k čestnosti, nebo zvrácenosti. Rozevíraly se nůžky mezi slušnými lidmi a podrazáky, kteří záviděli, ubližovali a škodili. Každý kdo dokázal vstoupit po roce 1968 do KSČ je jen lidský odpad hoden neúcty a opovržení.

Ovšem nepoučili jsme se. Zase jsme jen vazalem a pouhým satelitem. Dnes je to Evropská unie, socialistické uskupení rovnostářských nesmyslných nařízení, která nás šikanuje na každém kroku. Dnes tady nemáme cizí vojska, ale jsme ovládání zvráceným evropským právem a finančním napojením na EU. Češi jako národ se asi nikdy nepoučí…

Čtěte dále:

loading...