Není koho volit. Leda tak sebe

Lamentování nad tím, že není koho volit, může mít zajímavé vústění. V takové situaci, kdy je člověk v situaci, že neví, co dál, je třeba si klást zásadní otázku. Kdo jiný to za Vás udělá lépe, nežli Vy sami. Proto když přišla nabídka z Akce D. O. S. T. jestli bych souhlasil s nominací na kandidátní listinu HLAVU VZŮRU – VOLEBNÍ BLOK, tak jsem prostudoval volební program a našel v něm nějaké průniky a souhlasil jsem.

Vždy jsem byl bez politické příslušnosti a bez politické korektnosti, tak jsem nabídku přijal a v následných volbách do Poslanecké sněmovny budu kandidovat. Nevidím v tom touhu po poslaneckém mandátu, ale svůj podíl na těžké práci, jak naši Českou republiku vyvést z tohoto dnešního politického marasmu. Proto je mi jedno, na jakém místě kandidátky pro Moravskoslezský kraj budu.

Pokud mé názory lidi oslovují a reakce mi dávají za pravdu, tak nechť je to místo i poslední. Volič se sám rozhodne. A já vím, koho budu volit. Tak trochu Pithartovsky sám sebe, ale každý kandidát to tak dělá a ten, který říká, že ne, tak to taky dělá.

Dále si uvědomuji, že se střetnu s havloidní frontou v přímé konfrontaci, ale to pro mne není nic nového a za dobu, kdy jasně a srozumitelně komunikuji své názory, jsem si na toto zvykl a beru to jako velkou výzvu. Takže s chutí do toho a půl je hotovo.

Čtěte dále:

loading...