Zrovna jsme seděl v sále Slovenského domu při udílení Krameriových cen Asociace nezávislých médií (ANM), když si prezident Miloš Zemena dělal z „novinářů“ Augusty a pak pečlivě pod dozorem hasičů nechal shořet obrovské červené trenýrky. Sálem se rozezněl smích a potlesk poté, co tuto zvěst předseda ANM Stanislav Novotný oznámil, co že se to skrývalo pod tak očekávanou tiskovkou.
Radek Velička
Jaké to bylo gesto ze strany prezidenta? Bylo jeho. Bylo nepřekvapující. Byla to taková jeho vychutnaná pomsta. Ovšem gentleman se nemstí, gentleman trestá. A proto to zase tak nějak vyznělo typicky jeho stylem. Nahnal vodu na mlýn svých odpůrců. Blbečky urazil a lidi se zdravým rozumem nepřekvapil.
Určitě tím nikoho neurazil, jelikož u pálení bylo cca 99 % novinářů, kteří si to zesměšnění a ponížení zasloužili, jelikož většina byla zcela jinde a Ti novináři, kterým nevadí, že Zeman „novinářům“ říká hnůj a žumpa, seděli u udílení Krameriových cen ANM. A o těch to asi prezident neříká, jelikož říká, že někteří novináři jsou žumpa a hnůj.
Musím souhlasit s Miroslavem Mackem, který se v závěru své dnešní glosy na adresu včerejší prezidentské taškařice ptá: „Což ovšem vůbec neznamená, že podstata není zcela jinde: k zastření čeho podstatného celý ten happening sloužil?“ Ano, co mělo zakrýt toto trdlování a šaškování? Časem se dozvíme. Ale třeba to nezakrývalo nic a byl to jen vrtoch mstivého člověka.
Já razím teorii, kdo se maže hovnem, do kterého šlápl, tím hovnem více smrdí. Trencle tam, či onde. Být prezident nad věcí, tak neřeší trenýrky. Prostě a bohužel, byl tento krok k pousmání, ale ne zdařilý. Kdyby na trenýrky zapomněl, tak by i havloidiní paka zapomněla trenýrky na setkání s ním brát. Takto tuto tradici oživil, jelikož všechny červené trenýrky spálit nemůže. Ani ty největší, které podle Jiřího Wolfa nosil Václav Benda. Prý větší neviděl.