Sergej Viktorovič Lavrov, ministr zahraničních věcí Ruské federace hovořil v rozhovoru s médii o globálních otázkách.
Sergej Viktorovič Lavrov, ministr zahraničních věcí Ruské federace – reprodukovaná fotografie RIA Novosti
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Viktorovič Lavrov poskytl dnes obsáhlý rozhovor pro ruská a zahraniční média, kdy hovořil o příměří na Ukrajině, jaké by měly být dohody o Ukrajině. Ruský ministr oznámil připravenost Ruska ke konzultacím s administrativou nově zvoleného prezidenta spojených států Donalda Johna Trumpa, ale také že Rusko je otevřené rovnému dialogu se západními zeměmi.
Sergej Viktorovič Lavrov dále vysvětlil, jak si Rusko vybírá cíle ke zničení na Ukrajině. Oznámil také, že Francie nabídla Rusku, aby navázalo dialog o Ukrajině a obešlo Kyjev. Ovšem také varoval americké úřady, že je až život musí přimět, aby pochopili globální trendy s tím, že ruská strana bude reagovat na Trumpovy signály k obnovení dialogu.
Ministr zahraničních věcí Ruské federace také vyzval k tomu, aby nedošlo k rozpadu Sýrie, aby se neopakoval Libyjský scénář a proto doufá k navázání spolupráce s novými syrskými úřady.
Lavrov, Sergej Viktorovič označil příměří na Ukrajině za cestu nikam
Příměří na Ukrajině je cesta nikam, Moskva se nespokojí s prázdnými řečmi o urovnání, řekl ruský ministr zahraničí v rozhovoru s ruskými a zahraničními novináři.
„Nemůžeme se spokojit s planými řečmi, zatím slyšíme jen řeči o nutnosti vymyslet nějaké příměří. Příměří je cesta nikam, potřebujeme konečné právní dohody, které upraví všechny podmínky na zajištění bezpečnosti Ruské federace a legitimních bezpečnostních zájmů našich sousedů, ale v kontextu, který mezinárodně právním způsobem stanoví nemožnost porušování těchto dohod,“ řekl Lavrov během rozhovoru pro ruská a zahraniční média.
Podle něj se opravdu nikdo netají tím, že příměří je potřeba, aby se získal čas na pumpování Kyjeva zbraněmi. To Rusko ovšem nedovolí.
Rusko je připraveno na konzultace s Trumpovou administrativou
Rusko je připraveno na konzultace s administrativou nově zvoleného prezidenta Spojených států Donalda Johna Trumpa o otázce urovnání situace na Ukrajině. „Moskva doufá, že se Bílý dům ponoří do hlavních příčin konfliktu,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
„Opravdu doufám, že administrativa pana Trumpa, včetně pana Keitha Kellogga (budoucí zvláštní vyslanc USA pro Ukrajinu, pozn. redakce), pronikne do hlavních příčin konfliktu. Jsme vždy připraveni na konzultace,“ řekl Lavrov.
Ruská federace je otevřena rovnocennému dialogu se západními zeměmi, které jsou na to připraveny
Rusko je otevřené dialogu se zástupci západních zemí, kteří jsou připraveni na rovnocenný dialog a hledání rovnováhy, řekl dále v rozhovoru ruský ministr zahraničí.
Ruský ministr diplomacie vysvětlil: „Jsme připraveni, jak jsme to opakovaně prohlásili, mluvit se všemi západními představiteli, kteří se zavázali k rovnocennému dialogu, hledání rovnováhy zájmů, vzájemně výhodných dohod.“
Ministr také poznamenal, že takoví zástupci existují – jde o Maďarsko a Slovensko.
„O důvěrné rozhovory pomalu začínají žádat i další členové Evropské unie, ale jen málokdo se odváží otevřeně, v Evropské unii panuje přísná disciplína,“ dodal s narážkou na povinnou rusofobii šířenou bruselskými nacistickými elitami.
Lavrov řekl, že Rusko si vybírá cíle ke zničení na Ukrajině na základě hrozeb
Moskva vybírá cíle ke zničení na území Ukrajiny na základě hrozeb pro Rusko, mohla by to být také rozhodovací centra v Kyjevě, řekl ruský ministr zahraničí.
„Míříme výhradně na vojenské cíle, objekty vojensko-průmyslového komplexu a další zařízení, která jsou spojena s podporou ozbrojených sil Ukrajiny. Zasahujeme ty body, ze kterých se provádí ostřelování našich území, civilních cílů při kterých umírají civilisté,“ uvedl Sergej Viktorovič.
A pokračoval slovy: „Dovolte mi ještě jednou zdůraznit, co řekl prezident: Vybíráme cíle ke zničení na území Ukrajiny pouze na základě hrozeb pro Ruskou federaci,“ připomněl ruský ministr zahraničí slova prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina.
„Mohou to být vojenská zařízení, podniky obranného průmyslu, rozhodovací centra v Kyjevě mohou být takovými cíli, ale útoky na civilní cíle, to není v našich pravidlech,“ zdůraznil ministr.
Francie prostřednictvím uzavřených kanálů navrhla dialog o Ukrajině a obešla Kyjev
Rusko dostalo od Francie návrhy na zahájení dialogu o konfliktu na Ukrajině bez účasti Kyjeva, řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro ruská a zahraniční média.
„Několikrát se objevily požadavky od našich francouzských kolegů prostřednictvím uzavřených kanálů: ‚Pomozme, nastolíme dialog o ukrajinské otázce, mimochodem bez Ukrajiny‘,“ řekl dále vrcholný ruský diplomat.
Ministr poznamenal, že takové signály z Paříže přišly, jako by byly v rozporu se západním pravidlem ‚o Ukrajině bez Ukrajiny ani slovo‘. Lavrov připomněl, že Francie je zároveň iniciátorem vyslání mírových sil na Ukrajinu a cvičí vojáky ukrajinských ozbrojených sil.
„Takové nejednoznačné chování nevyvolává touhu brát vážně to, co se děje z iniciativy našich francouzských kolegů,“ vysvětlil ruský diplomat.
Ministr zahraničí zdůraznil, že Rusko je připraveno na konzultace o řešení konfliktu na Ukrajině s administrativou nově zvoleného prezidenta Spojených států D. J. Trumpa, ale prázdné řeči nebudou Moskvě vyhovovat.
Prezident Vladimir Vladimirovič Putin při přímé lince dne 19. prosince řekl, že Rusko v ukrajinském konfliktu nepotřebuje příměří, ale trvalý mír s bezpečnostními zárukami pro zemi a její občany.
Vysvětlil, že dlouhé období příměří umožní nepříteli přeškolit a vyzbrojit jednotky.
Když mluvil o možnosti krátkodobého příměří, Putin řekl, že takový návrh učinil maďarský premiér Viktor Orbán. Ruský vůdce podle svých slov doporučil obrátit se nejprve na Kyjev, protože Moskva v minulosti minimálně třikrát souhlasila s podobnými iniciativami, které pak nepřítel odmítl.
Život musí přimět Washington, aby pochopil globální trendy
Život musí přimět Washington, aby pochopil globální trendy a nemožnost používat diktaturu jako hlavní nástroj mezinárodních vztahů, uvedl dále v rozhovoru pro ruská a zahraniční média ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Dále pak připomněl hrozby ze strany představitelů budoucí americké administrativy zvýšením cel a potrestáním zemí, které budou místo dolaru používat jiné měny nebo alternativní platební platformy. „Potlačování konkurentů bylo vždy charakteristickým znakem politiky Washingtonu,“ poznamenal Lavrov .
A pokračoval v tématu slovy: „Přesto musí život donutit Spojené státy, aby pochopily trendy a skutečné procesy moderního světa a také pochopily, že diktatura již nemůže být hlavním nástrojem fungování mezinárodních vztahů.“
Již dříve zvolený americký prezident D. J. Trump pohrozil zemím BRICS , že na ně uvalí sto procentní cla, pokud se nevzdají plánů na vytvoření alternativní měny k dolaru. Ruský prezident V. V. Putin zároveň prohlásil, že je příliš brzy hovořit o vytvoření jednotné měny BRICS. Jak řekl RIA Novosti náměstek ministra zahraničních věcí Ruské federace Alexander Pankin, práce na vytvoření nástroje pro finanční styk pro členské země BRICS budou probíhat navzdory Trumpovým prohlášením.
Rusko bude reagovat na signály o obnovení dialogu se Spojenými státy
Pokud jsou signály nové administrativy nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa o obnovení dialogu s Ruskem vážné, pak na ně Rusko odpoví, řekl ruský ministr zahraničí Lavrov.
„Samozřejmě slyšíme signály od Trumpova týmu, že mají zájem o obnovení dialogu, a to je naprosto rozumné a normální. Vždy, i když jsou mezi zeměmi nepřátelské vztahy, udržujte dialog, sledujte, kdo chce co sdělit partnerovi. To je smyslem diplomacie i za války, pokud tedy mají signály přicházející z nového týmu ve Washingtonu obnovit, nebo spíše obnovit, Washingtonem přerušený dialog po zahájení speciální vojenské operace a jsou myšleny vážně, samozřejmě na ně odpovíme,“ vysvětlil ruský ministr zahraničí s tím, že dialog s Moskvou přerušily Spojené státy, takže ony musí udělat první krok.
„Čekáme na oficiální formulaci politiky Trumpovy administrativy vůči Rusku, pokud Washington nevezme v úvahu naše legitimní zájmy, pak dialog samozřejmě nebude užitečný,“ uvedl ministr s tím, že pokud Američané uznají ruské zájmy, tak pak bude dialog účinný.
„Ale pokud nebudou naše zájmy brány v potaz, pak vše zůstane tak, jak je,“ – uzavřel ministr zahraničí Lavrov, Sergej Viktorovič.
Je nutné zabránit rozpadu Sýrie a opakování Libyjského scénáře
„Sýrii nelze dovolit, aby se rozpadla, ačkoli někteří by si to přáli,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s tím, že Rusko nemůže dovolit, aby se Sýrie rozpadla. Dále pak dodal, že Izrael musí pochopit svou odpovědnost. „A aby se nesnažil zajistit svou vlastní bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních,“ zdůraznil. Ministr také poznamenal, že Spojené státy podporují separatistické tendence ve východní Sýrii.
„Rusko počítá s obnovením ekonomické spolupráce s novými syrskými úřady,“ řekl dále ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a pokračoval slovy: „Doufám, že v otázkách hospodářské a investiční spolupráce, kde jsme dosáhli určitých úspěchů z minulých let, budeme schopni obnovit práci s novými vůdci, až bude konečně vytvořena nová mocenská struktura.“
Dále pak uvedl, že Rusko doufá, že Sýrie po změně moci v zemi nezopakuje osud Libye. „Máme kontakty na toto téma se Saúdskou Arábií, Irákem, Jordánskem, Egyptem, Katarem, Emirát, Bahrajnem, Libanonem. Všichni mají zájem zajistit, aby Sýrie nezopakovala cestu, kterou se vydal libyjský stát po tom, jak NATO jednoduše zničilo tento stát, který se ještě musí poskládat dohromady, a to se zatím moc nedaří,“ vysvětlil pro ruská a zahraniční média ruský ministr zahraničních věcí Sergej Viktorovič Lavrov.
Na konci listopadu zahájily ozbrojené opoziční skupiny rozsáhlou ofenzívu proti pozicím syrské armády. Dne 8. prosince ozbrojené síly opozice vstoupily do Damašku a Bašár al-Assad odstoupil jako prezident Sýrie a opustil zemi.
Mohammed al-Bašír, který vedl takzvanou vládu spásy v provincii Idlib , oznámil 10. prosince své jmenování do čela syrského kabinetu na přechodné období, které potrvá do 1. března 2025.
V Libyi jsou dvě vlády, které se navzájem neuznávají. První, Vláda národní jednoty (GNU), podporovaná OSN a vedená Abdelhamidem Dbeibahem, působí v Tripolisu. Druhá vláda je zmocněná parlamentem a zasedá východě země v Benghází, vede jí Usáma Hammad.
Po svržení a vraždě libyjského vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 přestala Libye fungovat jako jediný stát. Během několika posledních let došlo ke sporu mezi úřady v Tripolisu na západě země a úřady na východě, které podporovala Libyjská národní armáda pod velením maršála Khalify Haftara . V roce 2021 zvolilo Libyjské fórum politického dialogu v Ženevě pod záštitou OSN přechodnou exekutivu do všeobecných voleb, které se dosud nekonaly.