Soudnému člověku musí až vařit krev, když vidí, jak si Karla Kryla berou do tlam, různí šmejdi. Na odborářských demonstracích pouštějí jeho písničky a za zády nemakačenek odborářských jsou komunisté, jak ze strany komunistické, tak i socialistické. Těm všem je jedno, že Karel Kryl by jimi opovrhoval a komunisty přímo nenáviděl a to v jakékoliv formě.
Karel Kryl byl především velký básník s morálním apelem. Jeho pohled na morálku byl utvořen tradicí, křesťanstvím a prvorepublikovou noblesou. Morální hodnoty člověka se u něj snoubily s krásou jeho textů. Jako autor s kytarou, psal poťouchlé protestsongy, baldy, hříčky a přímo i legrácky. Byl schopen udělat si srandu z vážné věci a marginálii zvážnit. Co se zdálo jako polní marš, v jeho podání a myšlenkách byla smutná baladická píseň.
Opovrhoval hloupostí, leností a nesnášel závist a pomluvy. Své opovržení dokázal dát zcela a bez obalu najevo a přímo do očí těch lidí, kterými opovrhoval. Nakonec opovrhoval námi všemi a už se z Německa k nám nikdy nevrátil. Navštěvoval jen Slovensko, a jak vidím ty paskvily lidské na náměstích, tak se mu ani nedivím.
Nechápu, jak si mohou právě Ti lidé, proti kterým bylo jeho celoživotní dílo namířeno, myslet, že jeho hudba je jejich hymnusem v boji za vydírání úspěšných, právě jimi. Těmi, kteří nic nedělají, aby se měli lépe. Ti odboráři, socky, komouši a jiná telata by byli prvními, kterým by Karel Kryl do obličejů svými novými texty naplival anebo by jim upřímně řekl, co si o nich myslí.
Zmatená levá a levicová telata, uvědomte si, že ani Karel Kryl Vám nepomůže. Jelikož v očích ostatních se stáváte ještě trapnějšími. Sami sobě si pouštíte satiru nejlepšího satirika. Satiru, která je namířená právě proti Vám. Už vidím Havla, jak si pobrukuje: „Král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem, pod střechou velký partaje se u koryta sejdem!“ Ovšem u něj by možné bylo cokoliv, tam kde by mozek měl mít, právě nebylo nic.