Ideologie multikulturalismu je dávno překonaný módní trend, nastolený v devadesátých letech dvacátého století především liberálně levicovými činiteli, poblouzněných myšlenkami elementárního principu rovnosti. Na základě dnešních zkušeností z celé Evropy, a nejen z ní, můžeme konstatovat, že koncept multikulturalismu nevedl k jednotnější společnosti, nýbrž ke společnosti více rozdělené, kdy určité části společnosti neuznávají další části společnosti.
Efekt multikulturalismu je naprosto opačný, nežli měl mýt, což ovšem není nic nového, jelikož byl prosazován liberální a socialistickou levicí, jejíž rady a recepty vesměs končí pravým opakem, než je vlastní myšlenka, pro svou nereálnost a neproveditelnost v praxi.
Dnes už víme, že multikulturalismus vedl k rozevření nůžek mezi různými kulturami v Evropě a spíše stav soužití mezi kulturami zhoršil, nebo v některých případech dokonce nastolil stav horší, nežli byl před doktrínou bezhlavého multikulturalismu.
Zastávám názor, že pro každou svrchovanou zemi jsou prioritní občanská práva, vycházející z Ústavy a historických právních tradic. Občanská práva jsou úzce provázána s občanskými povinnostmi. Není mravné a vůbec možné bazírovat na občanských právech, pokud nejsou plněny občanské povinnosti.
Jakákoliv snaha o zavedení dvojích pravidel, paralelních práv, či komunitních výsad je v rozporu s principy stejných práv a povinností pro všechny občany České republiky. Rovnost práv a povinností mezi občany je v demokratické republice garantována, jakékoliv popírání této rovnosti vede k popírání těchto zásad.