Vlna metanolových otrav je děsivá. Kolik lidí se ještě otráví nebo zemře? A kdo za to může? Jak reagují úřady? Tak předně úřady reagují jako v autoritářské zemi, kde je policejní režim. Všemožné složky kontrolují, kde se dá. Ovšem kontrolují vše. Celní správa jde prostě po všem a ne jen po vodce a rumu v pofiderním velkém balení na stáčení v PETu. Krásná ukázka zneužití situace a pohrdání otrávenými a oběťmi. Ministerstvo zdravotnictví na této vlně plánuje zákaz prodeje alkoholu na tržištích, jinde než v kamenných prodejnách. Vše je to líbivé, jak se silný stát o hloupého občana postará.
Jenže příznaky takových otrav hledejme jinde, nežli u chabého státního dozoru nad prodejem zákonně tolerované drogy – alkoholu. Pančování, pálení na černo, pašování a různé snahy o snížení ceny alkoholu mají vždy jen a jednu příčinu. Nízké sociální vrstvy si chtějí dopřávat opojení stejně tak, jako další sociální skupiny a další skupiny na tom vydělávají. Neřešme v jakých nápojích, vždy jde o alkohol. Jenže právě nižší sociální skupiny mají zásadní problém, nedostatek financí. Výroba alkoholu není nákladným procesem, ovšem zdanění je přímo astronomické. Z každé stokoruny utracené za lihovinu si stát zkasíruje cca 65 Kč.
Proto k tomu, aby se další podobné případy neopakovaly, nepomůže zvýšená represe. Nějak mi to k vládě, která se deklaruje za pravicovou, nehodí. Tyto recepty jsou socialistické, když něco nefunguje, tak to zdanit a zregulovat, aby byl dohled, a pak je to ještě větší průser. Je sice moudré regulovat spotřebu alkoholu spotřební daní, avšak i tato musí být nadstavena rozumně. Lafferova křivka platí i u spotřebních daní uvalených na alkohol.