Tak máme vládu s důvěrou. Byl to spíše porod. Jistá většina, v minulosti nemyslitelná, ale bolševický šik KSČSSD musel přeci většinu v Poslanecké sněmovně potrápit. Dle hesla, nic nezmůžeme, tak budeme prskat. A ono to prskání stálo za to. Osobně jsem ty výplody chorých mozků z mas komunistických zločinců, kterým ještě dnes kape krev politických vězňů z rukou a socialistických nicneumělů, vydržel poslouchat něco kolem dvou hodin. Vydrželi jste déle?
O co levicové opozici šlo? O nic. Kdyby to nebylo v přímém přenosu, tak by si určitě sedmi hodinové cvičení rétoriky odpustili. Komunisté vyčítali, že nová vláda, nechce nic dělat s tím, co oni tady zničili a když to nezničili, tak to ani nezavedli, protože jsou komunisti, tedy masa lidí, která chce jen vraždit a vraždit. Protože, co je komunista? Co komunista, to vrah, protože schvaluje vraždy komunistického režimu. Schvaluje věznění nevinných spoluobčanů s jiným názorem. Každý komunista schvaluje mučení politických odpůrců. Co je to za svět, když Grebeníček ml. ve sněmovně plive a jeho otec mučil politické vězně a choval se jak bestie, bez lidských pudů. Pak vystoupí soudruh Filip, StBák a donašeč, který celý život porušoval principy pluralitní demokracie a najednou se jí dovolává, když jde o něj. Nic je to jen pokrytec.
A na tom bolševickém orloji výše uvedené vrahy doplňovali socani, tedy podržtašky komunistů, v únorovém převratu je podpořili, pak se sloučili a nyní si hrají na moderní levici. Socani, nikdo si nevšiml, při vašich vystoupení toho, zda mluví soudruh s KSČM nebo soudruh z ČSSD. Prostě vrána k vráně.
Komunisti místo toho, aby se omluvili za vraždy, za které jsou odpovědni, Horáková, Píka a mnoho dalších, tak mají tu drzost, že si dovolí mluvit a komentovat a to v rétorice padesátých let, co jsme to za společnost, když takové pohrobky zhovadilosti a lidské zrůdnosti necháme mluvit a co víc, že je nezakážeme a co ještě víc, že jsou lidi, kreatury, co je mohou volit. Je to hnus, co jsme za národ.