Politologové, politici, novináři, komentátoři, zpravodajci, publicisté a všemožní jiní političtí aktivisté budou několik dní přežvýkávat výsledky voleb. Taky jsem tak dnes už učinil. Ovšem není důležité, jak tyto volby dopadly, jelikož tyto volby byly volbami většinově v zastoupení. Cože? Ptáte se. Ano, byly to volby v zastoupení, jelikož 55 % voličů dalo zbylým 45 procentům bianco plnou moc, aby rozhodli o jejich osudu za ně. Někdy je takových plných mocí, které není třeba ani vypisovat, i více.
Váhal jsem. Mám jít volit? Nemám jít volit? Nakonec jsem sedl do auta a jel jsem potřebných více jak padesát kilometrů ke komunálním volbám do města, kde jsem protiústavně evidován, ač Nový občanský zákoník trvalé či evidenční bydliště nezná. Jenže volební zákony se tímto termínem řídí a na jiném volebním seznamu prostě nejste.
Politická korupce
Vstoupil jsem do poloprázdné školy, kde byla většina volebních místností. Nikde nikdo, jen na chodbách postávající se a nudící se členové volebních komisí. Volební místnost prázdná, a pořádná přesilovka z toho koukala. Komise z minimálně deseti členů a já sám ve vyprázdněné školní třídě. Podal jsem občanský průkaz. Na daném listu volebního seznamu odfajfkovali mé jméno, že jsem tam byl. Byla to první fajfka v 16:00 v pátek odpoledne. Tedy u daného komisaře jsem byl první volič. Vazal jsem si náhradní volební lístek a šel za plentu.
A začal jsem procházet kandidáty: Jé, ta ještě žije. Jejda, ten zase kandiduje. Proč je starosta až na 4 místě, to ho to po 25 letech starostování v jeho 62 letech již nebaví? A tak se to celé pročítal. A připadal jsem si jako inspektor ve škole Járy Cimrmana: Debil, blbec. Blbec, debil. Jen tam vzadu sedí vedle sebe dva debilové. Tak nějak na mne kandidátka zmíněného města působila.
Politická demence
Rozjímal jsem nad tím lejstrem, když najednou jsem byl z dáli vyrušen hlasem: „Jste v pořádku? Nestalo se Vám nic?“ zvolal někdo z volební komise. Asi jsem tam byl nezvykle dlouho. Prostě jsem chtěl vědět, co je k mání a co se nabízí ke zvolení. „V pořádku,“ odpověděl jsem. A dodal: „Já si ten volební lístek čtu a zatím se držím, kdyby něco, tak byste slyšeli ránu, kdybych omdlel po dalším čtení.“ Pak jsem lístek složil do kapsy a vzal si ho na památku. Do urny jsem hodil jen prázdnou obálku. K volbám chodím, ale to co se nabízelo, nebylo hodné mých patnácti hlasů.
Po cestě domů, za jízdy a pokuřování autem jsem přemýšlel, jaká že bude volební účast. No v průměru to vyšlo na 45 %. Jak by volil ten zbytek, kdyby tak jako já přišel k volbám? Podle mne kdo dostane nevolící většinu k urnám, ten bude novým úspěšným politikem. To se nepovedlo ani do nebe vynášenému soudem neuznanému StBákovi, ten lovil jako všichni ve vodách bahnitých, tedy mezi voliči, kteří nesou stejnou zodpovědnost za stav země jako politici, jelikož je volí. Ti zbylí nesou zodpovědnost, že ty volící nechávají za sebe rozhodovat a k volbám nechodí.