Švejk jede autobusem do Ruska

Švejk sedí na kanapi. „Kam se chystáte?“ Zeptala se posluhovačka paní Müllerová Švejka. Ten se podrbal na své plešaté hlavě a zašklebil se: „Do Ruska, paní Müllerová. Pojedu do Ruska, bránit našeho Císaře.“ Sbalil si kufr a nechal se odtlačit na kolečkovém křesle na pražskou Florenc, aby tam nastoupil svou cestu.

Josef Švejk – reprodukce: Josef Lada

Představte si, že by se dobrý voják Švejk, ten nezapomenutelný hrdina Jaroslava Haška, vydal do Ruska autobusem. Ano, autobusem, protože proč by ne, když Švejkovy dobrodružství nikdy nebyla omezena pouze na pěší pochody a vlaky.

A představa, že by tento neohrožený voják bránil císaře a jeho rodinu, je přesně to, co bychom od něj očekávali. Vždyť Švejk byl mistrem v obracení každé situace ve svůj prospěch, ať už šlo o zmatení nepřítele nebo získání sympatií nadřízených.

A kdo jiný by mohl být lepším obráncem císaře než muž, který dokáže přežít jakoukoli katastrofu díky svému nezaměnitelnému štěstí a důvtipu?

Jistě, cesta autobusem by byla plná nečekaných zvratů, zpoždění způsobených stávkami řidičů a možná i nějaké to ztracené zavazadlo, ale Švejk by to vše překonal s úsměvem a anekdotou na rtech. A když by dorazil na místo, pravděpodobně by zjistil, že císař a jeho rodina jsou ve skutečnosti na dovolené v jiné části světa, a celá ta obrana byla jen dalším nedorozuměním v řadě Švejkových dobrodružství.

Ale to by našeho dobrého vojáka nezastavilo. On by si našel cestu, jak z této situace vyjít se ctí, možná by dokonce založil cestovní kancelář specializující se na zájezdy pro vojáky na dovolené. A tak by se Švejk stal legendou nejen na bojištích, ale i v autobusových terminálech po celém světě.

Koneckonců, kdo by nechtěl cestovat s mužem, který dokáže obrátit každou nepřízeň osudu ve svůj prospěch?