Každý pohár jednou přeteče a má tolerance vůči útokům Alexandra Stepanoviče, který vystupuje jako stínový ministr zahraniční Občanské konzervativní strany, skončila. Nemohu být v partaji, kde se má o zahraniční politiku starat havloidní rusofob. Mé rozhodnutí bylo usnadněno ještě jedním faktem, že jsem vlastně nikdy právoplatným členem OKS nebyl, což jsem zpětně zjistil. Zapomněl jsem zaplatit příspěvky. Úmyslně? Nebo neúmyslně? To je jedno. Je velkou škodou, že u tohoto nově vznikajícího politického projektu, který by mohl mít silný potencionál, stojí i takoví lidé, kteří to těm ostatním kazí.
Alexandr Stepanović
Již od počátků ukrajinské krize jsem sledoval rozdílné názory předsedy Jiřího Janečka a právě zmiňovaného havloidního rusofoba. Předseda Janeček hájil konzervativní postoje, jako že Janukovyč byl řádně zvoleným prezidentem a že chátra z ulic, navíc kriminálně-zločinecká, nemá žádné právo jej strhnout. Dokonce se odvážil o tom polemizovat s největší rusofobním inkvizitorem Štětinou. Ale už v té době se Stepanovič stavěl na stranu havloidních pušuků. Jak dnes vypadá Ukrajina, tak to vidíme.
Proto přeji OKS vše dobré, dal jsem jí snad vše, co potřebovala a co jsem dát mohl, ovšem s takovým člověkem v jedné partaji nemohu být. To bohužel. A opravdu nejlepší by bylo, kdyby OKS takovému člověku jasně dala najevo, že jí poškozuje svými výroky.
Nebudu řešit, že mi dvakrát Stepanovič řval do telefonu jako hysterická ženská, když jí někam šáhnou. Nad tím se usmívám, ale vyřešil jsem svým odchodem z OKS svůj morální postoj. Nemohu spolupracovat na projektu, který obsahuje takovou toxicitu, kterou Stepanovič šíří.