Lavrov obviňuje Západ z neférové soutěže

Lavrov se vyjádřil k mezinárodní politice v rámci tiskové konference. Ministr zahraničních věcí Ruské federace (RF) Sergej Viktorovič Lavrov na tiskové konferenci k výsledkům práce jeho resortu pod názvem „Ruská diplomacie v roce 2024“ komentoval Trumpovu touhu udělat Ameriku větší.

Dále pak obvinil Západ, že nechce férově soutěžit, komentoval možné členství Japonska a Německa v Radě bezpečnosti OSN a také se vyjádřil, že všechny země musí plně dodržovat Chartu OSN.

„Biden chce ‚podělat‘ Trumpovu administrativu,“ řekl dále Lavrov, Sergej Viktorovič na tiskové konferenci Ruská diplomacie v roce 2024 s tím, že Spojené státy a Evropská unie se snaží vydírat Srbsko, aby zradilo Rusko. „Kroutí Srbsku rukama,“ řekl doslova ruský diplomat. Kdy podle něj Rusko žádá naléhavé konzultace se Srbskem kvůli novým sankcím, které postihují i srbský energetický průmysl jen proto, že Srbsko je partnerem Ruska.

Musíme se podívat na to, jak přesně Trump udělá Ameriku ještě větší

Pokud Donald John Trump po nástupu do úřadu amerického prezidenta „učiní Ameriku ještě větší“, musíme se pečlivě podívat na to, jaké metody použije k dosažení tohoto cíle, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Viktorovič Lavrov.

„Pokud pan Trump po nástupu do úřadu prezidenta udělá Ameriku ještě větší, budeme se muset velmi pečlivě podívat na to, jak bude tohoto cíle, vyhlášeného prezidentem Trumpem, dosaženo,“ řekl ruský ministr na tiskové konferenci po výsledcích Ruská diplomacie v roce 2024.

K otázce „nákupu“ Grónska USA je nutné se zeptat na názor samotných obyvatel, jako to udělalo Rusko v případě Krymu a Donbasu, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Myslím, že nejdříve musíme naslouchat Gróňanům,“ řekl dále Lavrov.

Slogan „Make America great again“ a jeho zkratka MAGA byl volební slogan Donalda Trumpa v předvolební kampani. Po volbách hrozí Trump Mexiku a Kanadě zavedením 100% cel s tím, že Kanadu přímo vyzval, aby se stala 51. státem Unie a tamního premiéra nazval jen guvernérem. Dále Trump nevyloučil, že si může dánské Grónsko podmanit i vojenskou silou.

Rusko po inauguraci prostuduje Trumpův postoj k Ukrajině

Rusko prostuduje konečný postoj nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa k Ukrajině, až jej zformuluje po inauguraci, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

„Až prezident Trump, který se stal prezidentem, konečně zformuluje svůj postoj k ukrajinským záležitostem, samozřejmě ho prostudujeme,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci po výsledcích ruské diplomacie v roce 2024.

Dále dodal, že Moskva čeká na konkrétní iniciativy Trumpovy administrativy v ukrajinské otázce. „Budeme čekat na konkrétní iniciativy,“ řekl ministr.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump byl prvním západním politikem, který upřímně přiznal, že NATO lhalo Rusku v otázce nerozšiřování aliance na východ, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

„Sám prezident Trump ve svém dlouhém rozhovoru zmínil základní příčiny konfliktu, pokud jde o zavlečení kyjevského režimu do NATO v rozporu s dohodami, kterých bylo dosaženo prostřednictvím jednání se Sověty a poté rusko-amerických dohod a v rámci OBSE, kde došlo k přímému konsenzu na nejvyšší úrovni, včetně prezidentů, včetně prezidenta Obamy v roce 2010, bylo napsáno: ‚Žádná země ani organizace ve vesmíru si nenárokuje dominanci a žádná země neposílí svou bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních‘,“ řekl na tiskové konferenci po výsledcích ruské diplomacie v roce 2024. Podle něj NATO dělá pravý opak.

Lavrov: Moskva nedostala od Spojených států návrhy na schůzku Putina a Trumpa

Ruská strana zatím neobdržela návrhy od týmu nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně schůzky mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, řekl ruský ministr zahraničí
„Budeme čekat na konkrétní iniciativy, prezident Putin opakovaně prohlásil, že je připraven se setkat, ale zatím nebyly žádné návrhy,“ řekl ministr na tiskové konferenci po výsledcích ruské diplomacie v roce 2024.

Trump již dříve uvedl, že Putin vyjádřil přání se s ním setkat a strany se na takové setkání připravují. Později tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov připomněl otevřenost ruského prezidenta kontaktům s mezinárodními vůdci, včetně zvoleného vůdce Spojených států. Kreml také uvedl, že zatím neexistují žádné podstatné přípravy na setkání Putina a Trumpa, ale existuje politická vůle, protože takové kontakty by byly velmi, velmi potřebné a vhodné. Zvolená hlava Spojených států na oplátku vyjádřila přání setkat se „velmi rychle“, ale nejprve se musí sám ujmout úřadu.

Západní země nechtějí soutěžit férově

„Západní státy, které se snaží zabránit spravedlivé konkurenci se světovou většinou, kloužou po nakloněné rovině ve snaze zablokovat cestu konkurentům,“ řekl ruský ministr zahraničí.

Dále pak na tiskové konferenci ministr poznamenal, že mezi světovou většinou se objevili silní konkurenti Západu, kteří chtějí spravedlivě soutěžit ve sportu, financích a ekonomice.

♦ Trump zavede deportace hned první den

„Ale Západ nemůže překonat tuto setrvačnost své totální převahy, konec dějin. Ne jako Západ, ale současné elity, ty kloužou po nakloněné rovině a snaží se zablokovat cestu konkurentům všude v rámci ekonomiky,“ řekl Lavrov a poukázal mimo jiné na nová americká omezení vývozu mikročipů.

Lavrov: Německo a Japonsko nebudou moci vstoupit do Rady bezpečnosti OSN

Indie, Brazílie a africké země si již dlouho zaslouží „trvalou registraci“ v Radě bezpečnosti OSN, ale Německo a Japonsko tam nebudou moci vstoupit, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Viktorovič.

„Ty země, které nesou zvláštní odpovědnost za světovou ekonomiku, světové finance, a tedy i za světovou politiku, za světové vojenské situace, samozřejmě nejsou všechny zastoupeny v Radě bezpečnosti OSN,“ uvedl k této otázke ruský ministr zahraničních věcí.

A dále dodal, z ruské strany nejednou řekli o mocnostech jako je Indie a Brazílie, že si ve všech ohledech zasloužily trvalou registraci v Radě bezpečnosti OSN. A připustil, že je nutné jednat i o africkém stálém členství v Radě bezpečnosti.

„Na druhou stranu se západní země opět snaží tento proces zmařit, ať už háčkem či podvodem, aby si tak jako tak zajistily preferenční pozice,“ uvedl ruský ministr zahraničních věcí Lavrov.

Kdy dále se vyjádřil k tomu, že v dnešní Radě bezpečnosti mají Spojené státy své vazaly, což narušuje její činnost, proto o členství Japonska a Německa nemlže být ani řeč, nejen na základě historického vzniku touho orgánu OSN.

„Nyní z patnácti stálých členů, kdy Spojené státy mají vliv na šest členů, nominují Německo a Japonsko, které nemají žádný nezávislý hlas ve světové politice a jen slepě, poslušně následují Spojené státy a když jsou Spojené státy přímo konfrontovány, tak se neodvažují říct ani slovo,“ uzavřel tuto otázku ministr Sergej Viktorovič. Avšak později se k myšlence vrátil.

Avšak později se k myšlence vrátil. K doplňující otázce uvedl: „Jsem hluboce přesvědčen, že Charta nepotřebuje žádná vylepšení, pokud jde o principy – principy rovnosti a sebeurčení národů, suverénní rovnost států, zajištění územní celistvosti těch států, jejichž vlády se chovají slušně, respektují práva všech národů obývajících zemi.“

Všechny země jsou povinny plně dodržovat Chartu OSN

Geopolitický systém, který byl ustaven na základě Jaltsko-postupimské konference, nevyžaduje revizi, míní ruský ministr zahraničních věcí s tím, že všechny země se musí plně řídit Chartou OSN a nevybírat z ní některá ustanovení podle preferencí.

„Mezinárodně právní význam systému Jalta-Postupim nevyžaduje žádné opravy. Toto je Charta Organizace spojených národů. Musíme ji implementovat všichni, a ne selektivně, protože používají nabídku ‚dnes rybu a zítra něco silnějšího‘. Musí být implementován v celém rozsahu,“ řekl Lavrov, Sergej Viktorovič na tiskové konferenci po výsledcích ruské diplomacie v roce 2024.

Lavrov: Vydírají Srbsko. Biden chce zmařit Trumpovu administrativu novými sankcemi

Administrativa současného amerického prezidenta Joea Bidena chce „nasadit prase“ (podělat, pozn. redakce), jak na Srbsko, tak na administrativu zvoleného amerického prezidenta Donalda Johna Trumpa novými sankcemi proti Rusku v energetickém sektoru, řekl ruský ministr zahraničí.

„Proto, když nyní Američané, dokonce ani ne Američané obecně, ale Bidenova administrativa, Demokraté, mají takové způsoby v americké politice, aby konečně zkazili příští administrativu… Nyní chtějí současně podělat Rusko, Srbsko a administrativu Srbska,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci po výsledcích ruské diplomacie v roce 2024, když hovořil o protiruských sankcích Washingtonu v energetickém sektoru.

„Spojené státy a Evropská unie snaží donutit Srbsko, aby zradilo Rusko,“ uvedl ruský ministr zahraničních věcí s tím, že Srbsku přímo „kroutí rukama“ a vydírají je, že jediný možný způsob vstupu do EU je zrada Ruska.

„Srbsko má zkroucené ruce. A když prezident Vučič říká: ‚Neodchýlíme se od kurzu vstupu do Evropské unie‘ mnoho let, a po celá ta léta slyší jako odpověď: ‚Ano, čekáme tu na vás, ale k tomu musíme nejprve uznat nezávislost Kosova.‘ To znamená, že srbský lid, srbský prezident je vyzván k sebeponížení. A zadruhé: ‚Vy se samozřejmě musíte připojit ke všem sankcím Evropská unie proti Ruské federaci.‘ To znamená, že zároveň jako výzva k sebeponížení žádají zradu svého spojence,“ řekl Sergej Viktorovič na tiskové konferenci po výsledcích ruské diplomacie v roce 2024.

♦ Lavrov: Rusko je připraveno jednat na rovném základě

„Ruská federace požádala o naléhavé konzultace se Srbskem v souvislosti s požadavkem USA na stažení ruského kapitálu z ropného průmyslu Srbska (NIS),“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na adresu amerického vydírání Srbů.

„Jsme v kontaktu se srbskými přáteli, požádali jsme o naléhavé kontakty, doufáme, že dostaneme odpověď ve velmi blízké budoucnosti,“ dodal Sergej Viktorovič.

Již dříve Spojené státy uvalily sankce na rusko-srbskou společnost Oil Industry of Serbia (NIS, 56,15 % vlastněná společnostmi Gazprom Neft a Gazprom). Srbský prezident Aleksandar Vučič řekl, že Spojené státy sankcemi proti rusko-srbské společnosti Oil Industry of Serbia požadují úplné vystoupení Ruské federace z NIS.

Ropný průmysl Srbska je jednou z největších vertikálně integrovaných energetických společností v jihovýchodní Evropě, která se zabývá průzkumem, výrobou a rafinací ropy a plynu a marketingem ropných produktů.

Společnost NIS zaměstnává přes 10 tisíc lidí, roční příspěvky do srbského rozpočtu dosahují 9 %, vlastní 400 čerpacích stanic, ropnou rafinerii Pancevo, výrobní závod v Novém Sadu, podnik Petrohemija a spolu s Gazprom Energoholding TPP Pancevo . Největšími akcionáři jsou Gazprom Neft a Gazprom (56,15 %) a Srbsko (29,87 %).

Arménie jako trojský kůň na Kavkaze

Členství Arménie v Evropské unii, když Jerevan oznámil své aspirace, je neslučitelné se současnou účastí v Euroasijské ekonomické unie (EAEU), řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Arménská vláda již dříve podpořila legislativní iniciativu k zahájení procesu přistoupení republiky k Evropské unii, kterou bude projednávat parlament.

Ruský ministr zahraničních věcí připomněl prohlášení ruského vicepremiéra Alexeje Overčuka, který se podílí na rozvoji EAEU, o neslučitelnosti EAEU a EU.

Dále pak Lavrov komentoval dohodu o partnerství mezi Arménií a Spojenými státy, kdy podle něj rozhodnutí Arménie a Spojených států podepsat dokument o strategickém partnerství je suverénním rozhodnutím obou států. „Důležitý není název dokumentu, ale to, co z něj vyplývá,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Viktorovič.

„Slyšel jsem, že Ararat Mirzojan (arménský ministr zahraničí – pozn. red.) podepsal s (ministrem zahraničí USA Anthonym – pozn. red.) Blinkenem dohodu o strategickém partnerství, ale opět jde o suverénní rozhodnutí obou států, hlavní není to, co podepsal a jak se to jmenuje, ale co z toho vyplývá,“ dodal.

Předtím tisková tajemnice arménského ministerstva zahraničí Ani Badaljan uvedla, že v úterý ve Washingtonu podepíší arménský ministr zahraničí Ararat Mirzojan a americký ministr zahraničí Antony Blinken dokument o strategickém partnerství mezi oběma zeměmi.

V červnu 2024 po setkání arménsko-amerického strategického dialogu přijaly vlády obou zemí společné prohlášení o záměru povýšit bilaterální strategický dialog na úroveň strategického partnerství.

Partnerství s Íránem a jednání s novou syrskou vládou

Komplexní dohoda o partnerství, kterou v Moskvě podepíší prezidenti Ruska a Íránu Vladimir Putin a Masúd Pezeškján, není namířena proti žádné jiné zemi, řekl ruský ministr zahraničí.

„Tato dohoda, stejně jako naše dohoda s KLDR, mimochodem není namířena proti žádné zemi a má konstruktivní povahu, je zaměřena na posílení schopností Ruska a Íránu v různých částech světa, schopnosti lépe rozvíjet ekonomiku, vyřešit sociální problémy a zajistit spolehlivou obranu,“ dodal Lavrov na tiskové konferenci.

Ruský prezident Vladimir Putin a íránský prezident Masúd Pezeškján podepíší souhrnnou dohodu o strategickém partnerství po jednáních 17. ledna, uvedla tisková služba Kremlu.

Dále pak k Blízkému východu a k situaci v Sýrii ruský ministr zahraničních věcí Lavrov, Sergej Viktorovič uvedl, že Rusko udržuje každodenní kontakty s novými syrskými úřady a je připraveno pomoci při zlepšování situace v zemi.

„Naše velvyslanectví neopustilo Damašek, mají každodenní kontakty, jsme připraveni být užiteční v úsilí o normalizaci situace, a to samozřejmě vyžaduje inkluzívní národní dialog v Sýrii,“ ruský ministr zahraniční.

„Mluvil jsem s našimi kolegy z Turecka a ze zemí Perského zálivu, mají teď druhé setkání…, kterého se zúčastnili Arabové, Turecko a některé západní země, vycházejí z toho, že je potřeba zapojit jak Rusko a Čínu v tomto procesu a Írán, samozřejmě,“ dodal ministr Lavrov a poznamenal, že v této otázce by mohl hrát roli formát Astana.