Lidstvo se stalo terčem experimentu, který útočí na samotnou podstatu lidství. Minimálně v duševní podstatě odlišnosti lidského druhu od zbylých zvířecích druhů na naší planetě.
Podobné experimenty byly zaznamenány v táborech smrti provozované Němci, kdy těmto pokusům na lidech dával vůdčí tón velice vzdělaný Němec a nacionální socialista Josef Mengle. Proč zmiňuji právě doktora zvaného Todesengel (anděl smrti)? Ze dvou důvodů. Díky jeho vysoké inteligenci a vzdělanosti, ale také pro jeho nelidské a brutální „lékařské“ experimenty na lidech určených k likvidaci v táborech smrti v Osvětimi-Březince, což byl hotový komplex továren na lidské otroky a na zabíjení Židů, Slovanů, Cikánů, nepohodlné inteligence, válečných zajatců a jiných odpůrců zvráceného nacionálního socialismu, který jako mor zachvátil nejen Evropu.
Nacistický Todesengel vynikal nejen svou vzdělaností, ale také inteligencí. Byl dokonce dvojitým doktorem. Doktorát měl jak z medicíny, tak z antropologie. Tyto jeho intelektuální přednosti mu však nebránily k provádění brutálních a sadistických experimentů na lidech, především dětech, kdy jeho oběti často končily v mukách smrti a ukrutného umírání, či drastického zmrzačení. Ovšem kdo by jeho hrůzy, které páchal neznal.
Proč jej však tedy na sklonku roku 2021 vzpomínám? Nezdá se Vám to vše povědomé? Inteligence, vědci, vzdělanci, kulturní a politická elita v rámci diktátu ještě brutálnějšího socialismu, než byl ten nacionální, v rámci toho dnešního socialismu s přívlastkem globalistický, páchá podobné zvěrstva na velké části populace. Todesengel Josef měl k dispozici vězně z komplexu koncentračních táborů Osvětim-Březinka. Dnes je to jinak.
Zrůdy dnes vytvořily z naší globalizované planety jeden velký koncentrační tábor. V rámci šíření strachu, paniky, propagandy smrti, ale i za použití vydírání a šíření poplašných zpráv, či dezinformací se snaží o stejné nelidské, sadistické a brutální experimenty na lidstvu. To vše aby tyto odporné zrůdy zničily jeho samotnou podstatu. Nacističtí zločinci si prvně vytvořili vězně a otroky. Pak na nich páchali podobná zvěrstva, které zažíváme dnes.
Ovšem dnešní zločinci tyto zvěrstva páchají na zatím svobodných lidech, z kterých otroky v globálním koncentračním táboře právě tvoří. Na pomoc si vzali jeden z milionů virů, který s námi a jinými tvory obývá tuhle planetu. Již zotročení tomu všemu nadšeně tleskají a pronásledují jedince ještě svobodné, kdy tak jako užiteční idioti pomáhají svým pánům, otrokářům.
Řádně a klinicky, jako i dlouhodobě netestovanou vakcínou proti tomuto viru byly již infikovány miliony lidí. O takovém počtu se zmiňuje oficiální propaganda. Tento vir se sice rychle šíří, avšak způsob jeho detekce v organismu je velmi kontroverzní, neb za infikovaného se považuje každý, kdo má i tu nejmenší sekvenci daného viru v organismu, aniž by měl minimální klinické projevy nemoci, kterou daný vir způsobuje. V drtivé většině takového nešťastníka ani lékař nevidí. Všechny viry se však rychle šíří. Tak i velmi přesné statistiky z absolutně nepřesných a nerelevantních čísel rostou, jako houby po dešti.
Dnešní otrokáři a jejich popíchaní otroci šíří zajímavou lež, že dané vakcíny na daný vir, nejsou neschválené a že nejsou experimentální. V čem je to lež?
Prvně v postupu. Vakcíny byly schváleny úřady na politickou objednávku, neb dnes nevládne lid, ale otrokáři z vybrané společnosti zvané politická třída.
Za druhé: Klinické studie léčiv se neprovádějí na masivním vzorku pokusných osob, nýbrž se tyto klinické testy započnou na laboratorních zvířatech. Teprve po úspěšných klinických testech na zvířatech, se dané léčivo, či vakcína, klinicky testuje na předem určeném počtu vzorku osob, kdy části je podáváno i placebo, aby se vědci ujistili, zda vůbec daný preparát je nějak i účinný. A až po těchto testech, které obnášejí i pozorování na dlouhodobé účinky, tedy stav testovaného organismu po několika letech, je možné předat daný preparát k politickému a úřednímu schválení.
Dnes vidíme však pravý opak výše popsaného. Já nejsem delfínem, abych jako mnoho mých druhů spáchal sebevraždu jen proto, že oni ji již spáchali. V dětství nám vždy vyčítali naši výmluvu: „Ale mami, Pepík tam šel taky,“ slovy: „Když Pepík skočí ze skály, tak ty skočíš za ním?“