Co neočekávat od Vlasteneckého institutu?

Předem avizuji, že jako šéfredaktor a představitel vydavatele konzervativního deníku bez politické korektnosti VlasteneckeNoviny.cz nebudu členem o. p. s. Vlastenecký institut. Ovšem díky zakládajícím členům mám k institutu lidsky blízko. Proto mi dovolte netradiční úvahu: Co neočekávat od Vlasteneckého institutu.

Určitě není možné od Vlasteneckého institutu (VI) očekávat jakoukoliv politickou aktivitu, jelikož se jedná o protiváhu různým proevropským organizacím, které jsou tučně sponzorovány přímo nebo nepřímo Evropskou unií a potažmo i Ministerstvem zahraničních věcí Spojených států, či americkou vládou, která prostřednictvím TTIP chystá i ekonomickou okupaci Evropy, kdy ta vojenská prostřednictvím Severoatlantické aliance již probíhá.

Nově založený VI bude připravovat prostor pro integraci vlasteneckých sil, které se ovšem musí integrovat samy, pokud jejich postoje k vlasti a státní suverenitě jsou společné. Není možné volat po sjednocení skupin, které si vlastenecké jen říkají, či vlastenectví zneužívají.

Na příkladu Národní fronty ve Francii je patrně vidět, že sjednocení vlasteneckých sil, (díky na základě kulturních odlišností a tradic, je Národní fronta z pohledu českého spíše vlasteneckou silou; její označování za nacionalistickou je jen pejorativní lež a propaganda), není procesem na období předvolebních kampaní, či doby mezi volební, nýbrž je to běh na trať desetiletí.

Nebuďme ovšem pesimističtí, jelikož se můžeme právě po vzoru Národní fronty, či rakouské FPÖ učit a snažit se neopakovat chyby, které probíhaly u tradičních evropských a vlasteneckých partnerů. Vlastenectví uznává jiné etnika, národy a skupiny žijící v jedné vlasti. Vlastencům je nenávist cizí, jelikož jen v rámci tolerance jiných vlastí můžeme být vlastenci k vlasti vlastní.

Typické volání po integraci určitých politických sil v Čechách, na Moravě a ve Slezsku je jen voláním těch skupin, které chtějí získat podporu příznivců skupin jiných, ale historie ukázala na příkladu předvolebního bloku Hlavu vzhůru, že takoví integrace voličské preference nenásobí, ale přímo je krátí. Reservoár nevoličů sice není beze dna, ale je obrovský.

Proto bych neočekával, že Vlastenecký institut bude opakovat chyby z minulosti jiných, nýbrž všem vlastencům poskytne zázemí na přirozenou integraci vlasteneckých sil, které jsou ochotny vést dialog a nikoliv jen na ulici hlasitě křičet proti všemu, proti všem. Jen takové postupné nalézání názorových průniků může vést k formování silného a demokratického vlasteckého hnutí v České republice, které může být postaveno na půdorysu více politických stran.