Zpráva o Okamurovi, financích a jeho politice: V touze po moci je schopen udělat cokoliv. Demagogie je to nejmenší

PRAHA | Tomio Okamura  je pro určitou část voličů spasitelem, jeho kráká politická dráha je ovšem plná otazníků, jak to pan Okamura myslí se zastupitelskými funkcemi. Přečtěte si o jeho temných pudech a motivacích.

Byl senátorem, to bylo málo, tak kandidoval na poslance a uspěl – tedy nesplnil sliby voličům do Senátu Parlamentu ČR a zasedl do lavic Poslanecké sněmovny Parlamentu. Pak si vymyslel kandidaturu na prezidenta. Zlikvidoval Úsvit přímé demokracie, který zakládal, žaloval prezidenta Klause, vyměňoval své partnery od levicových extrémistů až národoveckým extrémistům a tak dále a tak dále. Opatrně se dá tvrdit, že je pan Okamura jen populistou bez vizí, nenabízí laciné a populární řešení – on nenabízí nic, jen negaci. Není pro nic, ale proti všemu a ještě kamarád se všemožnými extremisty.

Redakci konzervativního deníku bez politické korektnosti VlasteneckéNoviny.cz se podařilo získat redakční zdroje přímo z řad tehdejšího klubu Úsvitu národní demokracie; z pochopitelných důvodů si naše zdroje necháme pro sebe a nebudeme je zveřejňovat.

Likvidace Úsvitu přímé demokracie kvůli hamižnosti pana Okamury

Samotná likvidace Úsvitu přímé demokracie, který Tomio Okamura zakládal, v podstatě začala založením hnutí. Proč? Samotným důvodem byl pan Tomio Okamura, který nenese toliko rysy politika, jako spíše osoby s touhou po moci, která pro tuto moc je ochotna udělat vlastně cokoliv.

Jak to viděli samotní poslanci, kteří usedli do poslaneckých lavic zvolení na kandidátce Úsvitu? O tom jsou následující řádky, ale tím vše nekončí. Podíváme se i do duše extrémisty Tomia Okamury: S extrémní komunistickou levicí, či extrémními nacionalisty a národovci? To je jedno, když to vede k moci a penězům.

Zasedli jsme do sněmovny a nestačili jsme se divit v jaké partičce

„Po vstupu do Sněmovny jsme očekávali, že hnut bude otevřeno k přejímání nových členů, aby si mohlo budovat členskou základnu,“ uvádí jeden z našich zdrojů, které všechny budeme označovat „pan Překvapený.“ Tady je třeba připomenout, že Úsvit byl uzavřeným klubem a ne jen tak někdo se na kandidátku dostal a do hnutí jen vyvolení. Na základě jakého klíče, tak to ví snad jen Okamura.

Ovšem opak byl pravdou. Pan Překvapený pokračuje slovy: „ Okamura s Fialou (Radim Fiala – přeběhlík z Občanské konzervativní strany, pozn. ed.) a pan Novák, který je všem známý pod svou směšnou přezdívkou Večerníček, však jakékoliv rozšíření hnutí blokovali a podle tehdejších stanov šlo takové usnesení přijmout jen se souhlasem tříčtvrtinové většiny.“ To znamená, že ne všichni poslanci byli členové hnutí.

Náš zdroj dokonce cituje Okamuru: „Nikdo mi nebude čumět do mých peněz.“ Takto se Okamura po svém zvolení vyjadřoval o stranických financích.

V březnu tisk píše: Okamura si vyplácí téměř milion měsíčně

A tady budeme citovat pana Překvapeného: „Jedná se dokumenty o stranickém financování, jež mají dokazovat, že ze stranického rozpočtu, do kterého ročně přitékají miliony z veřejných peněz, odchází každý měsíc bezmála milion na soukromý účet šéfa hnutí Tomia Okamury.“ To podle něj v poslaneckém klubu vyvolalo zděšení.

A pokračuje dále slovy: „Podle této smlouvy si od hnutí, jemuž předsedá, fakturuje každý měsíc 984 483 korun. Auditor Baloun v dopise vedení Úsvitu připomíná, že již dříve žádal podrobný seznam činností, které byly v rámci smlouvy vykonány. Ano, to vše jsme si mohli přečíst v tisku,“ uzavírá poslanec Úsvitu pan Překvapený.

Jak na to reagoval Okamura? Ten prohlásil, že to není pravda. „Věřili jsme mu,“ vedl náš zdroj, ale jedním dechem dodává, že pak po kampani v rámci komunálních voleb se k němu dostaly informace o „nejasných“ fakturách, o kterých Okamura věděl a měly být spojeny právě z kampaní v komunálních volbách. „Snažili jsme se zjistit, o co šlo, Okamura však nikomu nechtěl umožnit zjistit stav hospodaření.“

Okamura jednal o zradě na voličích a možném vstupu do vlády

A v tomto místě, kde jasně jsou zřejmé motivy Okamury proč vstupoval do politiky, necháme vyprávět naše zdroje o podzimu 2014:

„Přicházely informace, že Radim Fiala za souhlasu Okamury dojednává vstup do vlády, což by jasně tehdy pro Úsvit znamenalo konec v očích voličů. Vládní ANO a ČSSD se tímto krokem chtěli zbavit KDU-ČSL (Lidovci), jelikož ti tehdy působili vládě potíže,“ vypráví.

A co by Fiala a Okamura z toho měli? „Fiala si tím sliboval ministerské křeslo, které mu potvrzoval i Faltýnek z ANO a tím by si měl údajně zajistit veřejné zakázky pro své firmy,“ míní zdroj a dodává, že Okamura by takové politické harakiri spáchal jen proto, že by mu Andrej Babiš slíbil podporu v kandidatuře na prezidenta. Pražský Hrad polovičního Japonce prostě láká.

„Fialu jsme tenkrát na poslaneckém klubu vystavili kritice s tím, že má pracovat pro poslanecký klub, což se od předsedy klubu očekává. A nemá si dojednávat z této pozice soukromé kšefty,“ udáví náš zdroj. Fiala s Okamurou opět vše popřeli, ale na přímý dotaz vše Babiš a Faltýnek potvrdili, že tomu tak bylo.

Voliči nám dali odpověď. Průzkumy voličské podpory byly děsivé

 Na předsednictvu se v lednu 2015 zase řešily peníze a hospodaření strany, jako i možné tunelování úsvitu. Okamura mě svou písničku a dokonce i křičel: „…do mých peněz nikomu nic není.“ Podle našeho zdroje to zkoušeli všelijak, jak se dostat k informacím: Komu, proč a za co se vyplácejí stranické peníze a tady zase dáme prostor našim zdrojům, které byly přímo u toho:

„Informace o hospodaření jsme se snažili zjistit přes tajemníka, který byl druhým statuárním orgánem. Na předsednictvu v lednu 2015 jsem se ale už „zaskli“, že chceme vědět, za co jsou faktury na statisícové částky pochybným agenturám ATM a 10 minutes, ale i další vypláceny,“ vyprávějí a dodávají, že také zatlačili na Radima Fialu, který byl revizorem hnutí, který měl podle stanov předkládat zprávy o hospodaření v kampaních. „Neudělal to ani jednou, a když jsme mu to vyčetli, tak prohlásil, že se funkce vzdává,“ komentuje to náš pan Překvapený, jak jsme se dohodli, že naše zdroje z poslaneckého klubu tehdejšího Úsvitu budeme společně nazývat.

No a divíte se, že v takové situaci byla podpora hnutí Úsvit přímé demokracie jen zhruba jedno procento? Ani ne, že? To se podařilo rychle prošustrovat těch 7 %. A za vším je jen touha po moci. Proto se usnesli, že si dávají měsíc na vypracování vize „Jak dál.“

Demokratické principy jsou pro Okamuru pučem a zradou. Večerníček poslanci řekl: „Jsi mrtvej…“

Po měsíci nastal souboj vizí. „Okamura přednesl tu svou, která byla o ničem. Zase jen slova, jak je vše skvělé, že se nemáme o nic starat, peníze neřešit a tak dále a tak dále,“ usmívá se zdroj.

A pak to začalo. Oponentní vize byla o tom, co poslanci chtěli stále: Návrt k plnění volebního programu, integrace malých lokálních hnutí, řešení narůstající migrační krize, vytvoření členské základy –  to vše s Okamurou na čele, vždy to je tvář hnutí. Hlasování proběhlo v poměru 10:1, vše mělo být přátelské a v pohodě. Ale večer nastal šok.

Okamura pak všechny označil za pučisty a zrádce. Proč? Když chtěli plnit program? „Snažili jsme se s ním mluvit, že se o nic takového nejednalo, o žádný puč, o žádnou zradu. Ovšem on neustále dělal tiskovky a psal do médií, že všichni jsme pučisté a zrádci,“ uvádí náš zdorj přímo z dění a dodává, že Okamura měl všem říkat, že ví, že tomu tak není, ale stále proti nim hnal média a dělal z nich fanatiky. „Prý jsme mu měli i vyhrožovat smrtí,“ směje se.

„Pak Večerníček přišel s tím, že musíme Okamuru odprosit a omluvit se, že pak si může ty dva roky ve Sněmovně v klidu ‚dosedět‘ a na to Večerníček řekl: ‚Jsi mrtvej.‘ Což konsternovalo všechny.“ Tady teprve ten byl důvod, proč se začal Úsvit štěpit, ten tlak Okamury na likvidaci „neposlušných“, kteří chtěli plnit program a nechtěli se spokojit s rolí stafáže v Úsvitu, který si Okamura „vyrobil“ jen proto, aby byl více populární a „ušlapal“ si cestu na Pražský hrad do funkce prezidenta.

To vše Večerníček potvrdil i do médií: „Úsvit byl na jedno období. Aby se Tomio stal slavným, dostal peníze a stal se prezidentem.“ Co dodat?

A pak třešnička na dort absolutní trapnosti a snad i nesoudnosti Okamury, který pak poslancům Úsvitu měl vyhrožovat tím, že hnutí nechá rozpustit, pokud mu nebude vypláceno půl milionu měsíčně.

Vyšetřovací komise, mediální pátrání a trestní oznámení, které dodnes není vyřešeno. Skončí Okamura na hradě? Jen aby se ten hrad nejmenoval Mírov

Jiří Štětina se stal předsedou komise Úsvitu na prošetření hospodaření, kdy tuto Okamura atakoval ihned e-mailem, ve kterém stálo: „…nařizuji vám, aby jste do závěrečné zprávy uvedl, že jsem z Úsvitu neměl nikdy ani korunu,“ citujeme i s hrubkami v pravopise. Tento výhrůžný e-mail byl právníky označen jako ovlivňování komise.

„Komise vydává závěrečnou zprávu, že byly propláceny faktury zcela neprůhledným firmám, Česká televize o tom natočila reportáž o agentuře z chatrče a že komise doporučuje tyto smlouvy vypovědět. Tak se také stalo,“ uvádí naše zdroje, kdy se ve výpovědi vzájemně doplňují a dodávají, že smlouva na analytické služby nebyla skoro vypověditelná a tu měl Okamura uzavřít ještě před volbami. Ta pak byla po jednání vypovězena domluvou.

Okamura uzavřel smlouvu i sám se sebou, kdy si měsíčně fakturoval skoro milion, toto odhalil časopis Reflex. „Jak se to provalilo, tak ihned změnil fakturaci na ATM a 10 minutes. Tyto služby nikdy snad ani nebyly provedeny,“ míní zdroj. A tady se ten skoro milion měsíčně do kapsy Okamury snad i prokázal?

„Vše to ukazuje, že Okamura měl plánovat tunelovat hnutí od počátku. Výmluvy, že si tak vracel peníze, které do kampaně investoval, jsou nesmysl, také jako informace, že si měl na to vzít úvěr, jelikož nikdy nepředložil žádnou darovací smlouvu, které by dokazovala, že tyto peníze Úsvitu dal,“ vysvětluje zdroj a dodává, že Česká televize po reportážích, které o těchto finančních machinacích natočila, podala na Okamuru trestní oznámení, které se vede ještě do dnešních dní.

Okamura jako politický extrémista napříč celým extremistickým spektrem. Není snad většího extrémisty

Kandidát na prezidenta Tomio Okamura se pustil do obhajoby KSČM a komunismu. Na svém blogu na iDNES.cz jej označil za nejdemokratičtější systém, který svět poznal. Podle něj je od politiků licoměrné, když v kampaních straší komunisty, píše o vychvalování komunistů, ale možná i jejich zločinů, ze strany Okamury zpravodajský server iDNES.cz.

Prezidentský kandidát a čerstvý senátor Tomio Okamura uvedl na blogu, že současní komunisté nejsou zatížení skandály a bude s nimi kdykoliv spolupracovat, pokud půjde o dobrou věc, píšou Hospodářské noviny.

Předlistopadové události jsou podle jeho názoru překonané. KSČM se od nich naprosto distancovala, a dokonce se omlouvá všem obětem represí způsobených KSČ. Naopak zločiny spáchané pravicovými stranami ve jménu jejich vlastních ideologií a demokracie nebyly nikdy veřejně omluveny. Píše časopis Týden.

Co k tomu dodat? Snad jediné, že tehdy v touze po moci se Okamura neštítil stoupat po mrtvolách komunistických obětí, jen aby se dostal na svůj vytoužený Pražský hrad. To jasně a otevřeně potvrzuje řádky výše, že si založil Úsvit jako katapult k moci a postu nejvyššímu.

Na Václava Klause inicioval podání žaloby a pak se lísal

Mezi tím se svez na vlně mediálního odporu a mediální hysterie a štvanice, které se rozpoutala na prezidenta Václava Klause.

„Senátor za zlínský volební obvod Tomio Okamura zkritizoval v tuto chvíli už minulého prezidenta Václava Klause za amnestii, kterou na konci svého vládnutí vyhlásil,“ píše iDNES.cz  a dodává, zpráva dodává, že podnikatel a senátor za Zlínsko (Tomio Okamura) teď nemůže Václavu Klausovi přijít na jméno. Byl jedním ze signatářů ústavní žaloby proti jeho osobě. Zajímavé, že při návštěvě Marine Le Pen v Praze se Okamura snažil k Václavovi Klausovi lísat, aby se vetřel do přízně předsedkyně Národní fronty Le Pen, to je nyní.

V roce 2013 pro iDNES uvedl doslova: „To, co udělal, je děs. Hnus nejvyššího kalibru“ a dodal, že při hodnocení Václava Klause to hraje zásadní roli. Abolice je děs, hnus nejvyššího kalibru.

V touze po moci se spojí i s extrémními nacionalisty a pochybným Adamem Bartošem, ten je vnímán i jako antisemita

Titulky novin o dění v roce 2015, kdy napojení Okamury na nacionalistickou a extremistickou Národní demokracii Adama Bartoše začalo, mluví jasně: Okamura a spol. spílali vládě za běžence, při pochodu hrozili šibenicemi (iDNES); Šibenice: Na Okamuru letí trestní oznámení (ParlamentiListy.cz) ; Spáchal Tomio Okamura se svým SPD politické harakiri, když se spojil s Adamem Bartošem? Pražské antiimigrační protesty, úspěch či fraška? (VlasteneckéNoviny.cz); Lže? Okamura není partnerem Marine Le Pen a patrně ani nikdy nebude, po spojení s Národní demokracií (Stalo-se.cz)

Xenofobním skandováním a vyhrožováním šibenicí skončila před Úřadem vlády v Praze středeční demonstrace proti běžencům a Evropské unii. Protestu se zúčastnili poslanec Tomio Okamura…Policisté zadrželi pět lidí, tak informoval iDNES.cz.

Co k tomu závěrem dodat?

Tomio Okamura se patrně neštítí žádných politických praktik, patrně ničeho, jen aby získal moc a dosáhl svého cíle – Peníze a funkce prezidenta. Za tímto účelem je patrně ochoten spojit se s kýmkoliv a dělat cokoliv. Rozumně uvažující volič, jej volit nemůže a rozumně uvažující politik zase nemůže ani omylem uvažovat o spolupráci s Tomiem Okamurou – pokud není sebevrah.

Jaké jsou nyní preference Okamury a jeho SPD, tedy jeho a poslance Radima Fialy, když víc poslanců tato strana nemá, ba dokonce jsou tito poslanci vedeni mezi nezařazenými? Pro přesnost uvádíme, že nezařazených poslanců je ve sněmovně více, ovšem pouze Tomio Okamura a Radim Fiala se hlásí k hnutí SPD.

Podle posledních průzkumů se pohybuje hluboko pod volitelností a to jak do krajů, tak i poslanecké sněmovny, jelikož dosahuje cca 1 – 2% preferenčních hlasů. Jen pro přesnost uvádíme, že nutností je min. 5% odevzdaných hlasů, zatím co jeho bývalí kolegové ze strany Úsvit dosahují pravidelně okolo 5% a disponují nyní 9 poslanci.