Strasti pražského taxikáře s vaginální justicí po rozvodu

Před delším časem jsem byl osloven jedním svým čtenářem, je to snad více jak rok, několikrát jsme se viděli a on mi vyprávěl svůj životní příběh. O tento se já s Vámi podělím, jelikož je velice signifikantní a dokazuje jasně a přehledně, jak to vypadá na soudech, které rozhodují v rámci péče o nezletilé děti v době po rozvodu. Pokud máte slabší žaludek, nebo si myslíte, že doba není tak zlá, tak nečtěte prosím dál. Velmi nerad bych Vám způsobil šok. Ovšem Vy, co tento článek dočtete až dokonce, tak pochopíte, proč rodinná oddělení soudu nazývám vaginální justicí.

Ilustrační foto

Byli mladí a zamilovaní, takoví normální Pražané. On taxikář a ona prodavačka v nákupním centru. A protože se jim poštěstilo, že očekávali potomka, tak vstoupili do svazku manželského. Z jejich manželství se narodil syn Ivan, stejně jako táta, ten byl taky Ivan, proto aby se nám to nepletlo, tak malý Ivan a velký Ivan. Ovšem tady idyla nekončí, spokojeně žili až do chlapcových šesti let. Velký Ivan jako taxíkář byl převážně celé noci v práci. Jeho manželka se po nocích nudila, tak si našla chlapa, který ji obšťastňoval, když velký Ivan vydělával peníze na chod domácnosti, protože jeho paní práce v obchodě nebavila, tak byla doma a nechala se živit. Dospělo to do stádia, že se to velký Ivan domákl, co se děje doma, když je v práci a malý Ivan spí, tak cizoložnici se svým amantem vyhmátl přímo ve své ložnici.

Pak vše vzalo rychlý spád. Prvně od milence dostal přes hubu, co že si to dovoluje je rušit a taky mu bylo oznámeno, že když podá trestní oznámení na útočníka, tak se to otočí proti němu, jelikož on je policista a navíc by mu jako taxikáři dokázal i pěkně okořenit život. Pod vyhrůžkami velkého Ivana vyhodili z bytu a nenechali mu vůbec nic. Jenže ta opravdová paráda začala až před soudem, kdy se rozhodovalo, kdo dostane malého Ivana do péče a jak vysoké alimenty bude platit ten rodič, který nebude mít dítě v péči.

Soudkyni, jestli se to tak dá vůbec napsat, ale spíše to byla vagína v taláru, vůbec nezajímalo, že velký Ivan přenechal, ač pod násilím, to nezmiňoval, veškerý svůj majetek matce nezletilého dítěte, čímž se o budoucnost svého syna postaral i předem a vzhledem tomu, že jako taxikář měl příjem něco kolem dvaceti tisíc měsíčně, tak výše alimentů byla určena na pět tisíc korun měsíčně, k rukám nepracující matky, z její viny protože byla líná. Dítě bylo automaticky určeno do péče matky, ač se u soudu podařilo prokázat, že je to osoba práce se štítící a ještě cizoložnice.

Dva roky se nic nedělo. Malý Ivana trávil, co druhý víkend soboty a neděle u velkého Ivana, protože nikoho nezajímalo, že tyto dny by si mohl více vydělat, soudkyně to tak určila a matka malého Ivana nediskutovala o možném jiném „půjčovaní“ syna jeho otci. Ovšem po těch dvou letech přišla obsílka od soudu, že alimenty jsou nedostatečné a musí se zvýšit, jelikož malý Ivan byl přinucen hrát hokej novým otčímem policajtem, který se mezi tím k nim nastěhoval, ale v návrhu na úpravu výživného toto bylo zatajeno a tak to i po celou dobu soudu bylo tvrzeno a vagínu v taláru tento fakt vůbec nezajímal.

Novým rozsudkem bylo určeno, že velký Ivan bude na malého Ivana platit výživné 8.500 Kč měsíčně, jelikož to odpovídá jeho zájmům a věku, otec měl stále měsíční příjem kolem dvaceti tisíc. Otčím policajt vše vymyslel a otec taxíkář to musel zaplatit. Malý Ivan se svěřil svému otci, že ho hokej vůbec nebaví, nejde mu to a že tam nechce chodit, proto se velký Ivan proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolal s tím, že to nejsou zájmy nezletilého, ale že k tomu je nucen.

Jak to vše skončilo? Můžete hádat. Matka práce se štítící a cizoložnice přestala „půjčovat“ syna otci a tím porušovat rozsudek, aby si prý nestěžoval. Odvolací soud se vůbec nezabýval vůli dítěte, zda chce hokej hrát, aby to musel jeho otec platit a rozhodl ve složení senátu třech vagín v talárech o dalším navýšení výživného až k deseti tisícům měsíčně.

Velký Ivan se snažil ze svého taxikářského platu likvidační výživné platit, ovšem platil to tak, aby přežil, proto jej jednoho krásného dne při jízdě Prahou i s klienty zastavila Policie ČR a policajt, který žil s matkou malého Ivana, na místě sebral velkého Ivana. Paragraf byl jasný: Zanedbání povinné výživy. Ivana nezavřeli, nedali mu podmínku, ale exekučně mu zabavili řidičský průkaz za zanedbání povinné výživy, tím pak přišel o práci a už vůbec neměl čím vydělávat na nehorázné alimenty.

Čtěte dále:

loading...